Rakovinou děložního čípku u nás onemocní procentuálně více žen než ve většině zemí Evropy. Zatímco v Česku je tato smrtelná choroba diagnostikována u 19 žen ze 100 tisíc, například ve Finsku onemocní jen pět žen. Je to dáno hlavně tím že na pravidelné kontroly u nás chodí stále stejná - a nepříliš početná - skupina pacientek. Kontroly nejvíce zanedbávají ty, které již porodily a neužívají hormonální antikoncepci. Pravidelným stěrem buněk z děložního čípku a jejich následným vyšetřením - cytologií - lze přitom zjistit i předrakovinová stádia (prekancerózy) a zabránit rozvoji nádoru.
To, zda na děložním čípku probíhají buněčné změny, může poznat gynekolog pouhým pohledem. Na povrchu čípku může spatřit červené nebo bílé plošky. Někdy ale buněčné změny vidět nejsou a lze je prokázat jen pomocí cytologických stěrů. Ty se odebírají ze dvou míst. Na každém jsou jiné typy buněk, dlaždicové a cylindrické. Stěry buněk pak lékař nanese na podložní sklo a sprejem zafixuje, aby se nemohly setřít. Poté putují na patologii.
„Aby bylo možné vzorky vyhodnotit, musí se nejprve obarvit polychromem,“ říká docentka Jaroslava Dušková z patologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. I když to lze udělat ručně, standardizace postupů a velké objemy vyšetření jsou důvodem, proč všechny laboratoře dnes barví pomocí programovatelného automatu. Ten se finančně vyplatí v případě, že za rok obarví přibližně 15 tisíc vzorků. Barvení, jímž se zvýrazní jádra buněk, trvá něco přes hodinu.
Poté se stěry dostanou ke skrínerce. Ta za pomoci mikroskopu vyřadí vzorky s normálním nálezem. Rukou skrínerky projde denně asi osmdesát vzorků. Při větším množství hrozí riziko přehlédnutí. Deset procent náhodně vybraných stěrů s normálním nálezem zkontrolují patologové. K těm pak putují i ty, na kterých jsou zachyceny abnormální buňky, a ty, které se jeví jako nejasné. Podle struktury buněk patolog posuzuje, zda se jedná o lehkou, či těžkou prekancerózu. Ani cytologie není stoprocentní Pokud vám lékaři diagnostikují lehkou prekancerózu , měla byste podstupovat pravidelné kontroly každých šest měsíců. U většiny žen se nález spontánně vyhojí. Pravidelné kontroly po roce se však provádějí až po druhém normálním nálezu. Ne každý gynekolog ale kvůli velkému množství pacientek tyto termíny dodržuje. Pokud vás objedná na kontrolu po delší době, zaregistrujte se u jiného.
To, že se pravidelné kontroly po roce provádějí až po druhém negativním nálezu, má důvod. Cytologie je totiž spolehlivá přibližně jen ze šedesáti procent. Její prokazatelnost závisí především na tom, z jakého místa lékař stěr odebere, a také na kvalitě laboratoře, v níž se vyhodnocení provádí. Dalším problémem mohou být infekce, které dokážou vzhled buňky změnit. V takovém případě je nutné stěry opakovat po jejím vyléčení.
„Pamatuji si ženu, která měla několikrát za sebou diagnostikován normální nález a pak jí byl zjištěn karcinom. Ten ale prorůstal z tlustého střeva a stěrem nebyl zjistitelný,“ říká docentka Dušková s tím, že takové případy jsou vzácné. Může se také stát, že se nádor vyvíjí ve žlázkách a nelze ho stěrem zjistit. Přesto lze rakovinu děložního čípku, která se zpravidla tvoří deset až patnáct let, jen výjimečně třeba dva roky, při pravidelných odběrech cytologického vzorku většinou zachytit včas. Její vývoj může pokročit v těhotenství, kdy žena, aby v sobě mohla nosit plod z poloviny geneticky cizí, má hormonálně fyziologicky oslabenou imunitu.
