Více než dvě stovky lidí v Karviné příliš odpovědi šéfa STAN nezajímaly, přišli ho především vypískat a vynadat mu. Za kauzu Dozimetr, za podporu Ukrajiny, za zvyšování daní i za korespondenční volbu.
„Jdi do *iče, ty debile,“ zní na uvítanou od pivem posilněného havíře v kšiltovce s českou vlajkou, který si bere slovo. Sál zatleská a hned na úvod je jasné, že tady žádná selanka ministra nečeká. Rakušan zkouší debatu moderovat, ale všechny pokusy o to, aby se diskuse odehrávala kultivovaně selhávají.
„Proč podporujete fašistický kyjevský režim? Kolik peněz jste poslali, když Američani vraždili v Iráku a Sýrii?“ bere si mikrofon starší muž v modré bundě. Hospoda pak jednohlasně skanduje „Fašisto“.
„Můj děda byl čtyři roky v koncentráku, aby o mně někdo říkal, že jsem fašista… Já taky o nikom neříkám, že je dezolát, snaží se odrazit smeč Rakušan. Marně. Naštvaný dav neposlouchá.
Setkání bez cenzury mají zjevně završit zákopy mezi vládou a voliči po sérii skandálů či nepopulárních opatření, která snížily důvěru lidí v pětikoalici. Ta na konci loňského prosince roku podle Centra pro výzkum veřejného mínění důvěřovalo jen 17 procent lidí. Jen pár dní starý volební model společnosti Median přisoudil STANu podporu 6,5 procenta. Je otázka, jestli po této diskusi nebude ještě nižší. „My tě stejně volit nebudem,“ směje se nahlas pivem posilněný muž.
„Budou někdy vysvětleny Vrbětice a Dozimetr?“ ptá se důchodce s mikině. „Soud s aktéry Dozimetru začne letos,“ odpovídá Rakušan. Hospoda je plná k prasknutí. Lidé uvnitř zažívají, jak se v konzervě cítí sardinky.
Komusi v tašce cinkají lahváče. Možnost položit ministrovi otázku vyvolává tlačenici, k mikrofonu se chce dostat každý. „Uhni!“ velí rudolící pán v kostkované košili s kšandami, když si klestí cestu davem. Pár rázovitých havířů u stolu vytahuje cigarety a ostentativně kouří, kouř vyfukují směrem k Rakušanovi.
„Někdo na facebook napíše, že schvaluje útok na filozofické fakultě a okamžitě k němu vtrhne komando. Proč nebyli policajti tak rychlí u toho střelce?“ pouští se na tenký led další „chachar“. Rakušan se ale nenechá zviklat. „Jen ať tam URNA vtrhne, jen ať ho vyvleče,“ reaguje, ale jen tím vlévá olej do ohně a sál bouří. Starší dáma v pleteném svetru lapá po dechu. V kabelce loví prášky na tlak a rukou stírá pot z čela.
O slovo se hlásí skupinka mužů s kamerami, kteří natáčí celý večer. „Kdy dáte rozhovor nám, alternativním médiím a nebudete se skrývat u Václava Moravce,“ ptají se. „Jsem tady, tak vidíte, ptejte se,“ stihne se překřičet hluk ministr, ale to už si mikrofon ukradne člen místní SPD.
„Jste ministerstvo propagandy, blokujete webové domény,“ vpálí ministrovi do tváře.
„My nic neblokujeme, to dělá CZ.NIC, nikoliv náš resort. Prošlo to Ústavním soudem,“ odvětí Rakušan, ale tato odpověď lidem nestačí. Pískají a buší do lavic. Rakušanova ochranka je nervózní. Stojí čím dál blíž ministrovi, nervózně si mnou ruce. Ad omnia paratus – Na všechno připraven, hlásá nášivka na jejich bundách. Jejich těkavé pohledy do rozlíceného davu naznačují, že na tohle připraveni tak úplně nebyli.
Když do sálu vstoupí muž s vidlemi a nápisem „Pro válečné štváče a vlastizrádce“, skenují ho pohledem. Nápis na kartonu je opatřen dvěma velkými bulvami, v narážce na ministrovu přezdívku, již nakonec sám vtipně glosuje: „Já vím, říkají mi Kuliočko,“ zasměje se trošku falešně. Bez poznámek pak nechává další transparent, obří telefon z polystyrenu, na němž se skví nápis „Kinder secret telefone Ropušan“, nejspíš v narážce na šifrovaný telefon, jehož vlastnictví ministr zdůvodnil tím, že jej vlastně vůbec nepoužíval a hrály si s ním jeho děti.
„Proč jste sem vůbec přijel? Jde vám je o ty kamery, které vás tu natáčí,“ bere si slovo mladík v saku, ale dřív než stihne Vít Rakušan obsáhleji reagovat, dotaz klade policista v civilu:
„Chlubíte se, že jste policajtům přidali 10 procent, ale o 20 tisíc ročně jste je ožebračili, protože jste jim zrušili příspěvek na stravování.“
„Začneme ho zase letos vyplácet,“ odpoví ministr.
Po dvou hodinách „debata“ končí. Dvě stovky Karviňáků odchází spokojeno, že si stihli zařvat na ministra.
Důvod, proč si vybral zrovna Karvinou, je nasnadě. Chtěl ukázat, že se nebojí přijít tam, kde vláda pětikoalice velkou podporu nemá. Komunální volby tu pro STAN nedopadají nikdy dobře. Třetí největší strana v Poslanecké sněmovně tu jen paběrkuje. Naposledy zde hnutí utržilo 1,65 procent hlasů. V roce 2018 tu ještě v koalici s Piráty získalo uskupení 5,97 procent a 2 mandáty a to bylo naposledy, kdo zdejší politiky STAN promluvil.
Ostatně o volby tu velký zájem není. Volební účast v Karviné v roce 2022 dosáhla 35 procent, což je o 11 procent méně, než byl celostátní průměr. Ale možná se STANu v příštích krajských volbách zadaří, kandidovat za něj totiž bude exhejtman Moravskoslezského kraje a bývalý místopředseda ANO Ivo Vondrák, který se s Babišovým hnutím rozešel.
To, že se v Karviné tradičním stranám zatím nedaří, není divu. 8 procent žáků tu nedokončí základní školu. Desetina lidí je v exekuci. 4 tisíce lidí nemá práci. Město patří k šestici evropských měst, kde je nejvíc znečištěné ovzduší. Karviná se trvale vylidňuje, z někdejších 82 tisíc obyvatel ji zbylo necelých 50 tisíc. Jen mezi lety 2004 a 2018 klesl počet obyvatel Karviné o 10 643 osob, což představuje ztrátu 17 procent.
Demografická analýza, kterou si před několika lety nechal zdejší magistrát zpracovat počítá s tím, že do roku 2033 z Karviné „zmizí“ další 4,5 tisíce lidí a město bude mít 43,6 tisíce obyvatel. Dětí se tu každý rok narodí o 200 méně, než kolik lidí tu zemře. Naděje dožití, neboli střední délka života dnešních šestiletých dětí je v Karviné vypočtena na 72,7 let, zatímco Praha má téměř 78 let.
Kvete tu byznys s chudobou, 2300 zdejších lidí má bydliště psané na úřadu. Poslední dostupní údaje z roku 2017 hovořily o 674 výherních automatech na území města.
Ostatně v žebříčku kvality života, který každý rok zveřejňuje společnost Obce v datech, je aktuálně město Karviná na posledním, 205. místě. Horší už to není nikde.
Město je sužované smogem. Česká legislativa připouští maximální koncentraci 20 mikrogramů polétavého prachu z topenišť za rok, Karviná má dlouhodobý průměr 30 mikrogramů.
Snáz tu seženete pervitin, než práci. Uhlí se zde přestalo hlubinně dobývat před třemi lety, poslední šachta ještě funguje v sousední Stonavě, i ta ale v roce 2025 skončí. Útlum těžby zvýšil nezaměstnanost, která tu dosahuje osmi procent. Na konci roku 2023 bylo v Karviné 13 500 uchazečů o zaměstnání.
