„U nás při protestech nebyli primárně muslimové, ale podporovatelé Palestiny nebo Izraele. Policie dohlížela, zda se neschyluje k nějakému teroristickému útoku,“ uvedl Rakušan.
Pozemní operace Izraele do Pásma Gazy se podle něj nezpůsobí radikalizaci v České republice. Stát je ale podle něj připraven, kdyby se tak stalo. Na rozdíl od dalších evropských zemích není v České republice tak velká muslimská komunita, proto podle Rakušana nejsou indicie, že by docházelo k radikalizaci.
Dodal, že demonstrace na podporu Izraele i Palestiny jsou povoleny podle Ústavy České republiky, která zajišťuje právo na shromáždění.
„Ministr vnitra má pravdu v tom, že musíme postupovat v mezích Ústavy. Demonstrace jsou pod dohledem antikonfliktního týmu a policie, která je připravena zasáhnout. Ale na demonstracích můžou být i lidé, kteří Hamás podporují,“ uvedla v pořadu členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Radikalizace prý nehrozí
Rakušan podotkl, že právě proto, kdyby se k nějakému násilí schylovalo, jsou příslušníci policie i antikonfliktního týmu na shromážděních přítomni. Uvedl, že byly zaznamenány výroky, které jsou vyhodnocovány, ale obecně nejsou indicie, že by byla hrozba větší radikalizace.
„Na rozdíl od Berlína či Paříže, kde byla zapalována auta či byla tam velmi radikální podpora oběma stranám. V Ústavě máme právo shromažďovací. Hned v sobotu jsem se spojil s policejním prezidentem a dennodenně jsou vyhodnocovány objekty, kde by mohly být nějaké hrozby. Nepřipustíme, aby byl v České republice podporován terorismus,“ reagoval Rakušan.
Politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miroslav Mareš uvedl, že sice konflikt v Pásmu Gazy může mít vliv na palestinskou či muslimskou komunitu, ale neznamená to, že by nutně muselo dojít k násilí. Podle Mareše tu nehrozí velké výbušné demonstrace jako v Berlíně, protože shromáždění nejsou tak velké.
19. října 2023 |
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tv„Co tu hrozí více jsou útoky osamělých vlků, kde lze velmi těžko odhalit, co se takovým lidem zrodí v hlavě. Musíme spolupracovat se zahraničními bezpečnostními složkami, protože sem může přejet ze zahraničí. V tuto chvíli nemyslím, že by Česku hrozilo akutní nebezpečí,“ podotkl Mareš.
Soudy mohou momentálně uložit za vyhrožování terorismem trest tři léta dvanáct let vězení. Vildumetzová nesouhlasí se snížením trestů v plánované novele trestního zákoníku, kdy by za zmíněný čin hrozilo jen deset let vězení. „Teroristické činy by měly být odsouzeny a řádně potrestány,“ zdůraznila Vildumetzová.
Podle Rakušana je nutné vnímat podstatu skutku. „Modernizuje se, jak bude teroristický čin označit. Skutková podstaty se rozšiřují. Nemyslím, že sazba jako taková je nízká,“ řekl Rakušan.
V pořadu připomněli i případ Tomáše Čermáka, kterému byl v červenci pravomocně Vrchním soudem v Praze potvrzen trest ve výši 5,5 roku za podporu terorismu. Loni na sociálních sítích nabádal své sledující, aby za použití všech prostředků, včetně násilí, zabránili přijetí novely pandemického zákona.
„Tam bylo bráno v potaz, že dělal předchozí trestnou činnost. Musíme brát v potaz, že svoboda projevu je. Ale schvalování terorismu na demonstracích by měl být potrestán. Ale nějaké lajkování špatných příspěvků na sociálních sítích v opilosti není nutné trestat přísně,“ řekl Mareš.
Podle Rakušana mezi jeden nástroj, jak zamezit šíření nenávisti či teroristického obsahu na internetu, je oslovování provozovatelů webových stránek policií. „V drtivé většině případů je obsah smazán,“ podotkl Rakušan.
Opozice kritizuje schválení migračního paktu
Diskutující se dostali i k nelegální migraci, která stoupá. Nedávno se zavedly další kontroly na hranicích s Německem. Podle statistik policie bylo k letošnímu říjnu zadrženo 4 017 nelegálních migrantů, loni to bylo 21 tisíc.
Německo zatím zavedlo kontroly na česko-německých hranicích na deset dní 16. října, měly by se prodloužit na další dva měsíce. Týkají se jak automobilové, tak vlakové dopravy.
„Znovuzavedení kontrol neřeší situaci jako takovou. Kritizujeme, že ministr vnitra v červnu schválil migrační pakt,“ sdělila Vildumetzová.
Podle Rakušana je zavedení kontrol ze strany Německa vnitropolitický signál, který dává občanům najevo, že vládě záleží na bezpečnosti. „Objektivně transitní migrace se snížila. Neměli jsme důvod zavádět kontroly mezi námi a Německem,“ uvedl Rakušan.
Další zavedené kontroly třeba na slovensko-polské hranici jsou podle něj důkazem toho, že Evropa potřebuje společné řešení, které se bude zaměřovat na ochranu vnější hranice Schengenského prostoru.
Kontroly podle Mareše přichází pozdě, podle něj měly být zavedeny už v roce 2014. „Očekávám další zhoršování migrační krize. Evropa musí slevit na lidskoprávních aspektech, je nutné přijmout radikální řešení, která pomohou k zastavení migrace,“ řekl Mareš.
Momentálně projednávaný migrační pakt podle něj není schopen zabránit nové migrační vlně či radikalizaci přistěhovaleckých komunit. Pakt počítá, že místo povinného přerozdělování migrantů, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.
17. října 2023 |
Podle statistik policie bylo kvůli readmisní dohodě, která upravuje předávání migrantů mezi státy, se Slovenskem letos k 15. říjnu vráceno 1786 nelegálních migrantů na Slovensko, loni to bylo 1040.
Pokud se podle Rakušana bude migrace ze Slovenska zhoršovat, bude možné, že znovu budou zavedeny kontroly na slovensko-českých hranicích „Sejdu se s nově jmenovaným ministrem vnitra Slovenska. Je nutné, aby začalo Maďarsko respektovat dohody návratu migrantů se Slovenskem, to je ten problém,“ uvedl ministr vnitra.
Vildumetzová kritizovala, že je téměř nemožné zrušit pobytové oprávnění migrantům, kteří se v Česku nechovají vhodně. Rakušan reagoval, že se momentálně projednávají dva legislativní návrhy o řešení azylového pobytu cizinců. „Řešení může být naživu příští rok,“ uvedl.
