Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Rakušané váhají s dálnicí do Brna

Česko

Dálnice z Brna do Vídně dostala další ránu. Rakušané oficiálně připustili, že po problémech na moravské straně uvažují o tom, že ji zatím jako celek nedostaví.

BRNO/VÍDEŇ Představa o rychlém dokončení dálničního spojení Brna a Vídně se hroutí. Zatím to vypadalo, že problémy jsou jen na moravské straně hranic. Teď právě s odvoláním na ně poprvé představitelé Rakouska připustili: komunikaci A5 nemusíme k hranicím v Mikulově dostavět jako klasickou dálnici.

Nemá smysl stavět A5 k hranici se čtyřmi jízdními pruhy, když napojení za hranicí zůstane jen s jedním pruhem v každém směru, řekl deníku Die Presse Alois Schedl ze společnosti Asfinag, která jako zástupce státu podobné stavby zajišťuje. Jako řešení zmínil sice novou silnici, ale jen o jednom pruhu v každém směru.

Jihomoravský kraj se přitom dosud ve snaze o urychlené dokončení moravského úseku opíral právě o fakt, že rakouský má fungovat už v roce 2014. A stále tomu věří. „Mezivládní dohoda platí,“ konstatovala náměstkyně hejtmana Anna Procházková. Právě tento dokument stanovil, že se obě dálnice mají potkat v Mikulově. A zástupci regionu dodávají, že stavba rakouské A5 je dána také zákonem. „Jenže na obou stranách protestují aktivisté,“ přiznávají odborníci.

Rozhodnutí o stavbě rakouské části dálnice by mělo zaznít na podzim. Roli hrají úspory, ale také problémy se stavbou moravské části dálnice. Nejvyšší správní soud totiž zrušil územní plán Břeclavska, který zakotvoval trasu jako prodloužení silnice R52 z Pohořelic k Mikulovu. A krajští zastupitelé, ač téměř jednotně podporují spojení do Mikulova, musejí plán projednat kompletně znovu. Mezitím se Ředitelství silnic a dálnic připravuje na získání územního rozhodnutí pro tři části sporného úseku.

Zásadní je zejména část u Mikulova. Starosta Rostislav Koštial upozorňuje, že neexistuje krizové řešení. Pokud Rakušané přivedou k hranici kvalitnější silnici, je třeba na ni navázat obchvatem města, jinak by auta Mikulov zahltila.

Ekoaktivisté opakují, že současná situace znovu umožňuje otevřít jednání o tom, aby spojení z Brna do Vídně vedlo po dálnici D2 do Břeclavi a odtud po novém čtyřproudém obchvatu města ke státní hranici, kde by na ně navázala rakouská dálnice. Podle nich je to levnější a umožní to se do Vídně dostat i autům přijíždějícím z chystané silnice R55 vedoucí podél řeky Moravy právě k dálnici D2 v Břeclavi. Krajští radní však řešení odmítli a navrhli vládě, aby zrušila své doporučení stavět jak spojnici Pohořelic a Mikulova, tak obchvat Břeclavi. „Břeclav má připravený obchvat v podobě dvou pruhů, změna znamená, že se jeho vybudování odkládá na neurčito,“ poznamenala náměstkyně Procházková.

Zahájení stavby na moravské straně hranice zatím nemá jasný termín, byť je zástupci kraje i ministr Gustav Slamečka označují za prioritu. Na stavbu dálnice mezi Brnem a Vídní ale letos nejsou v rozpočtu žádné peníze.

***

SPOR O KAPACITU

Kolik aut pojede? ptají se z Rakouska

Sporným bodem, se kterým přišli Rakušané, je vytížení nové dálnice. Dosud počítali, že po nové dálnici by mohlo přes hranice jezdit více než dvacet tisíc vozidel. Teď ale chtějí vše přepočítat, některé jejich zdroje „z druhé strany hranice“ prý mluví o čísle asi polovičním. Důvodem je pravděpodobně analýza Ředitelství silnic a dálnic z roku 2005, která mluví o vytížení současné silnice na přechodu v Mikulově kolem osmi tisíc aut za den. Silničáři ale zdůrazňují, že po vybudování dálnice se intenzita může výrazně změnit – a s tím také počítají.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy

Autor: