Tak zhodnotily včerejší rakouské noviny Die Presse současné Schwarzenbergovy politické postoje. Deník v komentáři ostře odsoudil ministrův postoj k Benešovým dekretům i dostavbě Temelína.
Přitom právě včera Schwarzenberg Rakousko navštívil a se svým protějškem Michaelem Spindeleggerem si notovali, že napětí v obou sporných otázkách kvůli různým opatřením pokleslo. List především ale nepřímo naznačil, že český ministr je v touze po vysokých politických postech ochoten „švejkovsky“ zapomenout i na své letité zásady. Postava Švejka je totiž v Rakousku synonymem pro člověka, schopného přežít v jakékoliv situaci právě díky ochotě ke kompromisům. I když tento komentář je po letech první tak ostrou kritiku Schwarzenberga, podle některých rakouských novinářů přece jen ukazuje na jistou změnu v postoji Rakušanů k českému ministrovi, považovanému obecně za jakéhosi Polorakušana.
Pokračování na straně 7
Dokončení ze strany 1
„Hodně lidí tady začíná mít pocit, že i když to na první pohled možná nevypadá, také Karlu Schwarzenbergovi jde především o funkci v české vládě a kvůli takové kariéře je ochoten hodně obětovat i ze svých dřívějších zásad,“ řekl LN nestor rakouské žurnalistiky Gustav Chalupa, narozený v Českých Budějovicích.
Držitel moha rakouských vyznamenání za přínos žurnalistice a mimo jiné bývalý korespondent z Prahy považuje českého ministra za člověka, který je velmi politicky ambiciózní, ačkoliv tak prvoplánově nepůsobí. „Proto se snaží za každou cenu zalíbit českému veřejnému mínění, což mnozí Rakušané z jeho strany těžko chápou. A přitom je Schwarzenberg ve Vídni stále pečený vařený,“ tvrdí Chalupa.
Ještě před dvěma roky byl přitom Schwarzenberg v Rakousku podobnou politickou ikonou, jakou dnes představuje v Česku. I když se například k Temelínu vyjadřoval v podobném duchu jako většina dalších českých politiků, média s jeho kritikou velmi šetřila.
Schwarzenberg si jako ministr zahraničí v bývalé Topolánkově vládě mohl dovolit i taková vyjádření, jako že je Temelín bezpečnější než většina německých atomových elektráren nebo že organizátoři hraničních blokád jsou magoři.
Žádné opravdu kritické komentáře se ale po těchto vyjádřeních v Rakousku neobjevovaly, snad s výjimkou úsměvného označení českého ministra za atomového knížete. „Nemůžeme očekávat, že Schwarzenberg bude v Česku prosazovat rakouskou politiku,“ řekl už dříve například šéfredaktor hornorakouské pobočky stanice ORF Johannes Jetschgo. Kníže podle něj může jako světoznámá a všemi respektovaná osobnost vrátit česko-rakouské vztahy na věcnou úroveň.
Srovnání dekretů a Mnichova? Prý je falešné Co se tedy stalo, že Karel Schwarzenberg najednou upadl u některých rakouských komentátorů v nemilost? Autor komentáře v Die Presse Schwarzenbergovi vyčítá především fakt, že v rozhovoru pro stejné noviny sice odsoudil Benešovy dekrety jako akt bezpráví, na druhou stranu ale odmítl možnost jejich zrušení.
„Protože zpětný účinek není možný stejně jako u mnichovské dohody. Dějiny se nedají vrátit zpět,“ řekl mimo jiné Schwarzenberg. Jenže právě toto srovnání je podle komentátora zcela falešné a zavádějící. Mnichovská dohoda už dávno neplatí, Britové její závěry anulovali už během války.
Benešovy dekrety jsou ale stále platné, i když údajně odporují nejen dnešním evropským standardům v oblasti lidských práv, ale také paradoxně i české ústavě. „Jejich zrušení by přitom bylo možné stejně, jako se to po sametové revoluci stalo u mnoha dalších zákonů z komunistické éry,“ tvrdí komentátor. Schwarzenberg by se měl podle něj jako deklarovaný Středoevropan, který se cítí doma stejně v Česku jako v Rakousku, zvlášť snažit o řešení problému Benešových dekretů. Ministr ale bojuje proti bezpráví jinde. „Místo pravidelných protestů proti porušování lidských práv v Íránu, na Kubě nebo v Severní Koreii by si měl Schwarzenberg raději zamést před vlastním prahem,“ píše se v komentáři.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
