23. května 2019 11:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Rapotín roste s dotacemi. Po ničivých povodních bohatne díky skládce a buduje protipovodňová opatření

Rapotín roste díky dotacím. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rapotín roste díky dotacím. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Rapotín Na první pohled je Rapotín na Jesenicku nenápadná táhlá obec v malebném údolí řeky Desná. Zažil toho ale už hodně. Čarodějnické procesy, odsun sudetských Němců, zničující povodně nebo slávu i pád rapotínských skláren. Postupně ale ožívá i díky úspěšným projektům z evropských dotací. Z unijního rozpočtu získal za poslední roky přes 355 milionů korun, a řadí se tak k nejúspěšnějším. „Historicky byl Rapotín vždy nositelem větších projektů,“ míní starosta Bohuslav Hudec.

Bagr radlicí doluje hlínu a tvoří v zemi široké meandry, v nichž se na povrch dere podzemní voda. Ještě loni v létě tady u soutoku řek Desná a Merta bylo pole, stromy a keře, teď zde v gumácích míjíme hromady hlíny a lomové kameny ke zpevnění dna koryta. V rámci první realizační etapy tu roste protipovodňový park číslo pět, níže po proudu řeky se rýsují další.

Místní si dobře pamatují ničivé záplavy v roce 1997. Bývalý sklář Milan Kocur žije na sídlišti kousek od řeky, vedle areálu skláren. Při povodních sklepy bytovek podemlela voda. „Všechno začalo padat, bydleli jsme dva týdny ve škole. Byly tehdy i ztráty na životech,“ vzpomíná. Dnes je sídliště v moderním, zrekonstruovaném kabátu příjemným místem k životu. „Žije se tu krásně. Máme tu zeleň, lavičky, velkou klubovnu důchodců. Měli jsme tady teď koncert Evy a Vaška,“ vypočítává třiasedmdesátiletá Zdeňka Jurásková. Z evropských peněz zateplují poslední rekonstruovanou bytovku.

Rapotín roste díky dotacím.
Ještě loni v létě tady u soutoku řek Desná a Merta bylo pole, stromy a keře,...

Už žádné záplavy

Aby se minulost neopakovala, vznikají na dvouapůlkilometrovém úseku Desné po letech příprav unikátní přírodě blízká protipovodňová opatření za 408 milionů korun (346 151 883 korun dotace EU). Vedle Rapotína se na nich podílí i sousední Vikýřovice, Petrov nad Desnou a Povodí Moravy.

„Slepá zátočivá ramena s přírodními biotopy, a navíc i lavičkami k sezení vesnici ochrání před padesátiletou vodou,“ přibližuje někdejší starosta a iniciátor projektu Ondřej Kopp. Rapotín usiluje o to, aby polder – vodní dílo protipovodňové ochrany – na řece vystavěly i Sobotín a Velké Losiny. Některé úseky v Rapotíně teď nezadrží ani vodu pětiletou.

„Trvalo nám to téměř dvacet let. Ale ať zastával úřad kdokoliv, v tomto jsme byli vždy jednotní,“ říká starosta Hudec a naráží tak na historickou rozpolcenost Rapotína. „Byl nejrozhádanější obcí široko daleko, kvůli různým politickým proudům. Teď tomu tak naštěstí není. Vládnou tady klany, asi pět širokých rodin, které mezi sebou soupeří. Je to tak i v okolních vesnicích. Zkrátka musíte být v jednom z klanů, jinak nemáte šanci,“ vysvětluje s úsměvem fungování obce s necelými 3300 obyvateli.

Na podzim v komunálních volbách zvítězilo ANO v čele se starostou Hudcem. „Do vedení obce mě jako nestraníka a místostarostu přivedl můj předchůdce Pavel Žerníček. Loni bohužel spáchal sebevraždu. Právě jemu se podařilo Rapotín usmířit a stmelit, obec začala zase fungovat,“ říká s tím, že v 90. letech vypadala neblaze.

„Andrejko u nás byl před pár dny, měl tady sezení. Byl plný kulturák. My jsme tady Babišovi,“ zaznívá od Milana Kocura, když vstupujeme do zchátralé sklářské hutě. Právě sklárny, které proslavily Rapotín ve světě, zaměstnávaly nejvíce lidí v okolí a historicky utvářely ráz obce. Letos místní oslaví 190 let od jejich založení. Někdejší chlouba republiky v dobách největšího úspěchu zaměstnávala na 830 lidí a typické foukané „sukénkové“ lustry vyvážela do celého světa. „Denně jsem jich vyfoukl i 400,“ líčí Kocurek, který ve sklárnách strávil 44 let a vzpomíná na obří zakázku světel, jež za socialismu putovala až do Mekky.

Z šesti pecí na huti ale nacházíme jen torza, zůstaly hromady cihel a díry ve střeše. V roce 2008 se sklárny, tehdy vlastněné italskou firmou, zadlužily a provoz skončil. „Byl to výbuch atomové bomby. Někteří lidé najednou ztratili smysl života. Začali se hodně přiklánět k pití alkoholu, zejména na sídlišti vedle skláren. Ty dlužily sklářům nemalé částky,“ líčí starosta. Už tak vysokou nezaměstnanost to tehdy jen posílilo. Dnes v Rapotíně zůstává pod hranicí šesti procent. Teď se bývalí skláři angažují v plánech na vybudování sklářského muzea v Rapotíně.

Obří skládka, elektrifikace železnice i Tulinka

Z evropských fondů už dříve v obci kromě jiného vybudovali i centrální sběrný dvůr, který je součástí největší skládky odpadu v okolí. „Vůbec nepoznáte, že je to skládka,“ přesvědčuje starosta. Zarostlá umělá hora z dálky velmi zdatně sekunduje okolním kopcům. Také na vysokou úspěšnost v třídění komunálního odpadu jsou tu náležitě pyšní.

Svazek obcí Desné včetně Rapotína získal navíc finance z evropských a státních fondů na elektrifikaci železnice ze Šumperka do Koutů nad Desnou za téměř 452 milionů korun, kterou v roce 1997 sebrala velká voda.

Lidé v Rapotíně podle starosty oceňují i vodní nádrž Tulinku (1 743 631 dotace EU), která pomáhá v boji proti suchu a zadržuje vodu v krajině, nebo revitalizaci náměstí, workoutové hřiště či moderní veřejné osvětlení. Mezi některými místními ale pokrok vyvolává sentiment. „Už to není tradiční lidová vesnice a klid jako před dvaceti lety. Co deset metrů je osvětlení, všude beton a chodníky. Městský styl,“ prozrazuje prodavačka ve zdejším krámku „Malinko smíšeného zboží“. Hned jí však oponuje majitelka, která rozvoj obce jako podnikatelka vítá.

Dotace díky skládkovnému

„Mí předchůdci vždy uměli zkusit něco nového. Umožňují to i naše finance. Oproti jiným obcím máme v rozpočtu peníze ze skládkovného, což se ročně pohybuje mezi 22 a 26 miliony korun. Jsme tak schopní se do větších dotačních titulů přihlásit, spolufinancovat je a být úspěšní,“ přemítá starosta Hudec s tím, že ale například rekonstrukce kulturního domu z evropských dotací nebyla šťastný krok, protože následujících pět let nesměl být ziskový.

Dotace mají podle starosty také jedno velké negativum. Obce peníze dostávají, ale nevydělávají je. „Je to nevýchovné,“ myslí si a zároveň jedním dechem dodává, že jsou za ně velmi rádi a připravují se na poslední dotační období. Vybudovat chtějí třeba přírodní koupaliště. Vedle skládky tu také právě vzniká větší sportovní areál s golfovým odpalištěm. Skládka bude v roce 2030 končit, a starosta tak hledá nový zdroj příjmů. Plány sice prozradit nechce, ale podle svých slov by se nebál do Rapotína přivést ani fabriku.

Najdete na Lidovky.cz