„Jsou to údaje získané ze vzorku zhruba 50 běžných veřejných lékáren. Do výpočtu jsme zahrnuli pouze léčiva předepisovaná na recept, hrazená ze zdravotního pojištění,“ uvedl předseda představenstva Grémia majitelů soukromých lékáren Petr Krpálek. Cílem lékárníků bylo ověřit si vývoj výše spoluúčasti pacientů na léčivech, která jim musí předepsat lékař, a která tudíž nezbytně potřebují. Do zpracovaných dat proto vůbec nezahrnuli léky, které si pacienti kupují v plné ceně.
„Zjistili jsme, že se spoluúčast pacientů rozhodně zásadním způsobem zvýšila. Trend byl tedy zcela opačný, než jak tvrdil exministr Rath, který se snažil pacienty přesvědčit, že doplácet nebudou,“ řekl Krpálek. „Naopak - nevzpomínám si, že by v minulých letech doplatky pacientů tak dramaticky vzrostly jako v průběhu roku 2006,“ dodal lékárník Krpálek.
Z průzkumu Grémia majitelů lékáren lze vyčíst, že zatímco na konci roku 2005 činil podíl pacientů na úhradách léků 9,71 procenta, vlivem zásahů nyní už exministra zdravotnictví Davida Ratha se zvýšil nejprve během jara 2006 na 11,6 procenta a v září dokonce krátkodobě až na 14,75 procenta. Tehdy pacienti pocítili dopady Rathovy druhé lékové vyhlášky vydané těsně před jeho odchodem z funkce - k 1. srpnu. Doplatky zaregistrované lékárníky se během jediného měsíce skokově zvýšily o 40 procent. Do konce roku pak podíl pacientů už jen mírně poklesl v důsledku snižování cen výrobci na 13,6 procenta z celkové ceny léku.
Doplatky budou ještě vyšší Podle údajů ministerstva dnes běžní pacienti za léky doplácejí průměrně 800 korun ročně, důchodci asi o 400 korun více. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) tvrdí, že jeho změny nezvýší tyto částky v průměru o více než 150 korun ročně.
„Je to ale jen první odhad. Děláme ještě analýzu případného dopadu na chronické pacienty a pokud u některé skupiny zjistíme, že by to mělo negativní důsledky, znění vyhlášky uzpůsobíme. Počítáme také s tím, že v reakci na vyhlášku sníží výrobci ceny,“ tvrdí mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Na rozdíl od Ratha má prý ministr Julínek reakci výrobců lépe předjednanou.
„Zjistili jsme, že se spoluúčast pacientů rozhodně zásadním způsobem zvýšila. Trend byl tedy zcela opačný, než jak tvrdil exministr Rath, který se snažil pacienty přesvědčit, že doplácet nebudou,“ řekl Krpálek. „Naopak - nevzpomínám si, že by v minulých letech doplatky pacientů tak dramaticky vzrostly jako v průběhu roku 2006,“ dodal lékárník Krpálek.
Z průzkumu Grémia majitelů lékáren lze vyčíst, že zatímco na konci roku 2005 činil podíl pacientů na úhradách léků 9,71 procenta, vlivem zásahů nyní už exministra zdravotnictví Davida Ratha se zvýšil nejprve během jara 2006 na 11,6 procenta a v září dokonce krátkodobě až na 14,75 procenta. Tehdy pacienti pocítili dopady Rathovy druhé lékové vyhlášky vydané těsně před jeho odchodem z funkce - k 1. srpnu. Doplatky zaregistrované lékárníky se během jediného měsíce skokově zvýšily o 40 procent. Do konce roku pak podíl pacientů už jen mírně poklesl v důsledku snižování cen výrobci na 13,6 procenta z celkové ceny léku.
Doplatky budou ještě vyšší Podle údajů ministerstva dnes běžní pacienti za léky doplácejí průměrně 800 korun ročně, důchodci asi o 400 korun více. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) tvrdí, že jeho změny nezvýší tyto částky v průměru o více než 150 korun ročně.
„Je to ale jen první odhad. Děláme ještě analýzu případného dopadu na chronické pacienty a pokud u některé skupiny zjistíme, že by to mělo negativní důsledky, znění vyhlášky uzpůsobíme. Počítáme také s tím, že v reakci na vyhlášku sníží výrobci ceny,“ tvrdí mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Na rozdíl od Ratha má prý ministr Julínek reakci výrobců lépe předjednanou.
