Podle několika na sobě nezávislých názorů aktérů jednání se někteří členové komise, především vysocí představitelé klinik v ministerstvem řízených nemocnicích a funkcionáři státem řízených organizací, chovali k Pohankovi až nekriticky servilně. Zřejmě v obavě, aby případná kritika náměstka ministra Davida Ratha a nedoporučení jeho kandidatury nesnesly na jejich hlavu pomstu.
Atmosféru strachu vyvolal Rath například nedávnými personálními změnami v čele pražského Institutu klinické a experimentální medicíny a brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, jejichž šéfové byli za veřejnou kritiku ministra sesazeni z funkcí.
|
|
|
Přednáška působila, jako by její autor byl čerstvým absolventem oboru sexuologie, míní člen habilitační komise, míní člen habilitační komise. |
Že se báli, bylo zcela evidentní
Podobný názor vyslovil i další z členů komise Pavel Chrz. „Že se páni profesoři báli, bylo zcela evidentní. Někteří se pak před hlasováním vytratili, nebo odevzdali neplatný hlas,“ podotkl. Hlasování bylo tajné. Ze 42 hlasujících bylo pět proti, ale hned deset členů odevzdalo neplatný hlas. Pohanka k uznání žádosti potřeboval 27 hlasů (nadpoloviční počet ze všech členů fakultní vědecké rady) a přesně tolik i dostal. „Za dobu svého působení ve vědecké radě něco takového nepamatuji,“ konstatoval Chrz.
O neobvykle těsném výsledku hovoří i jeden z vysoce postavených profesorů z renomované pražské kliniky, který chce v obavě před odvetou ministerstva zůstat raději v anonymitě. Vědecká rada podle něj obvykle hlasuje (ať už pro nebo proti přijetí) v daleko větší shodě. Zpochybnil i Pohankovu vědeckou a pedagogickou práci, která je podmínkou pro udělení docentury. „Jeho pedagogická činnost není jasná. Má být minimálně tříletá, nepřetržitá a systematická. O tom lze v případě pana náměstka pochybovat, i když nějaké doklady doložil,“ usoudil.
Ačkoli oficiální hodnotitelé - Ján Breza, Pavel Ventruba a Jan Dvořáček - Pohankovu habilitační práci ocenili jako vysoce kvalitní, podle Chrze i některých dalších oslovených byla slabá. „Přednáška působila dojmem, jako by její autor byl čerstvým absolventem oboru sexuologie. Co pamatuji, ostatní uchazeči, kteří tento titul dostali, byli svou úrovní úplně jinde. Ve srovnání s nimi by asi titul dostat neměl. Rozhodně by to neudělalo čest 1. lékařské fakultě,“ poznamenal.
Také počet předložených vědeckých prací se podle názoru několika členů komise pohyboval na samé hranici minima. Pohanka je navíc nepsal sám, ale vždy v kolektivu autorů. Jeho nejčastějším spoluautorem byl významný člen České lékařské komory a Pohankův bývalý podřízený z brněnské Fakultní nemocnice u Sv. Anny Petr Kaňovský. Pohankův přímý podíl na publikacích prý není zřejmý a na vědeckém poli se podle názoru odborníků také příliš neangažuje.
Rozhodnout může až vědecká rada univerzity
Vyjádření Rathova náměstka se nepodařilo získat. V pátek byl podle sekretářky zaneprázdněn a svůj mobilní telefon nezvedal ani včera. Rozhodující slovo o udělení docentury bude mít vedení Univerzity Karlovy. Pokud rektor univerzity nebude s doporučením fakultní vědecké rady po konzultaci se svým kolegiem souhlasit, rozhodne o výsledku habilitačního řízení hlasování vědecké rady Univerzity Karlovy.
