* LN Jak je možné, že se tunel propadne dvakrát na stejném místě?
Podloží pod Stromovkou tvoří hodně starých naplavenin z Vltavy, hodně tekutá půda. Místo těsně před tím, než se tunel zakousne do skály, která tvoří Letnou, je nejrizikovější. Co příroda udělá, navíc nelze nikdy úplně jistě určit. Takový propad není ojedinělý, stalo se to několikrát například i v Rakousku.
* LN Dá se toto riziko už předem nějak eliminovat?
Kdyby si investor přál stoprocentní bezpečnost stavby tunelu, musel by se nejhorší úsek hloubit svrchu. Ve Stromovce by tak musela vzniknout sto až dvě stě metrů dlouhá jáma, udělaly by se betonové stěny. Takový zásah by ale žádný ekolog nedovolil.
* LN A nějaká další varianta?
Druhou variantou je zmražení půdy. To udělali například v Mnichově při rozšiřování metra. Půda se nejprve navrtá trubkami, jimiž se pustí tekutý dusík nebo jiná látka, která okolní podloží zmrazí a tím zpevní. Pak se může bezpečně razit. Ale to je velmi drahé.
