Oblast Černého moře oplývala úrodnou půdou, dostatkem dřeva i rybami, a proto lákala námořníky.
Řekové, kteří se plavili do Černého moře snad již od konce 2. tisíciletí před n. l., je nejdříve nazývali Pontos Axeinos, Moře nehostinné. Byl k němu obtížný přístup Dardanelami a Bosporem s jejich nevypočitatelnými proudy a víry, severovýchodní vítr v Marmarském a Černém moři ztěžoval po řadu měsíců plavbu, časté byly letní mlhy a zimní vichřice, při severním pobřeží se tvořila pro Řeky nezvyklá ledová pole nebo alespoň ledová tříšť.
K tomu přistupovalo nepřátelství mnoha místních kmenů, které se nezřídka živily pirátstvím, zejména v pobřežních vodách pod Kavkazem a u Krymu. Tvrdilo se, že bouře vyvrhávají lodě na pobřeží zalidněné krvelačnými divochy a fantastickými monstry. Když se tu Řekové zabydleli, změnili jeho jméno na Pontos Euxeinos, moře Pohostinné.
Řecké mořeplavce přivábila do Černého moře naděje na velký zisk. Byla tu úrodná půda, umožňující vyvážet do mateřského Řecka obilí, hojnost stavebního dříví, hlavně z jižního pobřeží, bohaté výlovy ryb ve velkých řekách, Dněpru, Bugu, Dněstru a Dunaji, a hlavně na jihovýchodě rudy. Nakupovali tu též otroky, oběti místních válek. Zejména pravidelný dovoz obilí měl pro Milétos po roce 600 před n. l. mimořádný význam, protože dodávky z jeho okolí byly narušovány lýdskými vpády. Za dovážené zboží vyváželi řečtí obchodníci hlavně keramiku a textilie, víno, olivový olej a luxusní zboží.
V 8. až 6. století zakládali Řekové osady kolem celého Černomoří. Města Milétos a Megara první osídlila Dardanely (Hellespont), Marmarské moře (Propontis) bohaté rybami a východisko obchodních cest z Evropy do Asie a ze Středomoří do Černého moře. Megara také v roce 660 před n. l. založila na poloostrově, který z jedné strany omývá Marmarské moře a z druhé záliv Zlatý roh, osadu Byzantion v místě pozdějšího hlavního města byzantské říše Konstantinopole a tureckého Istanbulu (Cařihradu). Měla mimořádně významnou strategickou polohu u vjezdu do průlivu Bospor, ovládala tedy vjezd do Černého moře.
Když v 7. století před n. l. řečtí osadníci z Megary a Milétu po obsazení pobřeží Propontidy propluli Bosporem, pluli do neznámého prostředí. Po jejich Egejském moři, kde od jednoho ostrova je vidět pobřeží dalšího, vepluli do moře bez ostrovů, bez zálivů. Raná řecká kolonizace byla vystavena velkým nebezpečím. Kimmeriové, kteří se usadili na severním pobřeží Pontu, Tauři, Sauromaté a Sindové byli smeteni skytským vpádem. Boje a bouřlivé přesuny obyvatelstva byly nepříznivé řeckému obchodu a rozvoji osad. Do poloviny 7. století Skytové ovládli oblast na sever a na západ od Černého moře. A obchod pak mohl bezpečně pokračovat.
Knihu Alexandra Zimáka nazvanou Mezi třemi světadíly, I. díl vydalo nakladatelství Libri. Text vybrala redakce Lidových novin.
