ATÉNY Řecko má další problém. Hlavní evropské farmaceutické firmy si stěžují v Bruselu, že jim Atény dluží téměř 7 miliard eur (asi 183 miliard korun) a že nedodržují unijní předpis o placení veřejných institucí svým dodavatelům. Uvedl to včera list Financial Times.
Společnosti mohou chtít v Bruselu, aby jim Řecko zaplatilo například úrok z nezaplacených peněz. Ten by se mohl vyšplhat na zhruba dvě miliardy eur. Nebo mohou přímo požádat exekuci řeckého veřejného majetku. Navíc řecká vláda zřejmě zatajila skutečný rozsah nezaplacených dluhů.
Podivné statistiky Formální stížnost u Evropské komise podala Evropská federace farmaceutického průmyslu. Tvrdí, že Řecko porušilo evropskou směrnici o postupu proti opožděným platbám. K žalobě se přidala také řecká Asociace farmaceutických firem.
Švýcarská společnost Octapharma, která se specializuje na dodávky výrobků z krevní plazmy, už podala žádost na exekuci jedné z řeckých veřejných nemocnic. Nemocnice má soudně zablokované účty. „Není to nic příjemného soudit se s naším zákazníkem,“ okomentoval to viceprezident Octapharmy Kim Björnstrup, ale firmě jde podle něj o „desítky milionů eur“.
Podle deníku Financial Times už od roku 2006 nepřišly farmaceutickým firmám pravidelné platby za dodávky léků a zařízení pro státní nemocnice. Navíc letos na jaře je řecká vláda, místo aby dodavatelům zaplatila peníze, které jim dluží veřejné nemocnice, požádala o půjčku. Yiannis Chryssopathis, právník řecké asociace farmaceutických společností, to označil za překvapivé. Oficiálně Řecko přiznává dluhy nemocnic ve výši 2,5-3 miliardy eur. Podle Chryssopathise ale už na konci loňského roku byly 5,2 miliardy a letos v létě dosáhly dokonce 6,5 miliardy eur. To vzbuzuje další pochybnosti o skutečné výši řeckého veřejného dluhu.
Řekové jsou mistry v zatajování dluhů a falšování statistik. Když se Řecko v roce 2000 chystalo přijmout euro, vylepšilo svůj schodek veřejných financí ze 4,1 na dvě procenta HDP. Letos v říjnu pak nová řecká vláda oznámila, že schodek nebude šest procent, jak se dosud uvádělo, ale 12,5 procenta. Předchozí vláda totiž jako dluhy nezapočítala částky, které nezaplatila svým dodavatelům včetně farmaceutických společností nebo stavebních firem. Teď se ukazuje, že ani takhle částka nemusí být končená.
Řecko oficiálně přiznává veřejný dluh ve výši 300 miliard eur a schodek rozpočtu ve výši zhruba 12,7 procenta HDP. Včera mu kvůli tomu snížila o stupeň rating agentura Standard&Poor’s . To znamená, že Řecko bude muset platit mnohem větší úrok ze svých dluhů. Standard & Poor’s nevyloučila, že bude následovat další zhoršení ratingu. Stejně to vidí agentura Fitch, která Řecku výrazně snížila rating už minulý týden. K tomu by mohly přispět i řecké problémy s placením za léky.
Protesty proti úsporám Současná řecká vláda socialistického premiéra Jorgose Papandrea v pondělí slíbila, že deficit veřejných financí do roku 2013 sníží na tři procenta HDP.
Premiér slíbil, že v příštích třech měsících přijme takové kroky k ozdravění státních financí, k jakým se předchozí vlády neodhodlali několik desetiletí. Chce snížit v letech 2011 a 2012 výdaje na armádu a uzavře jednu třetinu kanceláří propagujících Řecko jako cíl pro turisty. Hlavně chce omezit sociální dávky a výhody zaměstnanců ve státním sektoru. Bude bojovat i proti korupci a neplacení daní. „O pohodlí musíme přijít všichni,“ prohlásil Papandreu. Přitom právě jeho strana zvítězila ve volbách s programem zvyšování platů ve státní sféře.
Včera proti úsporným opatřením vlády protestovaly po celé zemi tisíce státních zaměstnanců pod vedením levicových odborů PAME spojených s komunistickou stranou Řecka. Stávkovali učitelé, novináři a část lékařů. Všeobecná konfederace řeckých pracujících, odborový svaz sdružující zaměstnance v soukromé sféře, se k protestům nepřidal. Stejně tak odbory státních zaměstnanců ADEV, které jsou napojeny na vládnoucí socialistickou stranu.
