Svého ministra financí podpořil řecký premiér Jorgos Papandreu, když prohlásil, že země je připravena pustit si v rámci reforem žilou. Jednou z cest jak snížit deficit je podle Papandrea i tvrdý boj s korupcí. Odmítl přitom mluvit o možné finanční pomoci ostatních členských zemí Evropské unie, protože „diskuse o teoretických možnostech by se nakonec mohla stát samonaplňujícím se proroctvím“.
V posledních dnech se přitom hojně spekuluje, že ostatní země eurozóny nenechají Řecko v jeho problémech osamocené a nakonec mu pomohou. Britský list Financial Times včera napsal, že Evropská unie již takovou pomoc Řecku signalizovala. List se opírá o slova, která před novináři v Bruselu pronesl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Ten prohlásil, že je zcela zřejmé, že evropská politika není otázkou národního, ale evropského zájmu. Německo však krátce nato zopakovalo svůj odmítavý postoj. Podle některých čelných německých politiků si musí každá země, tedy i Řecko, z problémů pomoci sama.
Mezi hlavní kritiky možné pomoci patří i bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky Otmar Issing, podle kterého by pomoc eurozóny Řecku hluboce poškodila její pověst. „Nic by neoslabilo euro a nepohřbilo pověst měnové unie jako společenství stabilních peněz více než očividné porušení pravidel politiky fiskální kázně,“ uvedl Issing pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Každý stát je zodpovědný za své veřejné finance a členské státy neručí za dluhy jiných. Tento princip neumožňuje žádné kompromisy. Pokud bychom udělali výjimku, naplnily by se obavy, že Řecko spustí řetězovou reakci,“ dodal ekonom.
Nejvyšší představitelé Evropské unie nicméně včera ujišťovali, že Řecko nevystoupí z eurozóny a ani se nad ním nevznáší hrozba státního bankrotu.
