Většinově tedy podpořili stanoviska iniciátorů referenda, kteří dlouhodobě nesouhlasí s odsunem nádraží dále od centra.
11 tváří poražených: v senátních volbách zcela propadli Hušák nebo Harapes |
Výsledky referenda oznámila městská komise na úřední desce. Komise v době hlasování neobdržela žádné stížnosti či oznámení, vyplývá ze zápisu.
Někteří politici odrazovali Brňany od účasti v plebiscitu. Poukazovali na to, že dosud nejsou k dispozici veškeré potřebné informace pro kvalifikované rozhodnutí, kritizovali také znění referendových otázek. Nehlasovali primátor Brna Petr Vokřál (ANO) ani hejtman Michal Hašek (ČSSD). Zdůvodnili to zejména tím, že Správa železniční dopravní cesty ještě nemá hotovou studii proveditelnosti. Původně se předpokládalo, že už bude dokončená.
  |
„Dle očekávání byla nižší účast, než bylo potřeba, nicméně stále je vysoký podíl lidí, kteří hlasovali proti odsunu. Další bitva skončila, další již rozehrané bitvy jsou před námi,“ uvedl na facebooku předseda Dětí Země Miroslav Patrik, jeden z iniciátorů referenda a zastánce nádraží v centru.
Neplatnost referenda přivítal spolek Brno+, který proti plebiscitu brojil dva roky. Brňané podle vyjádření předsedy spolku Roberta Kotziana pomohli zachovat městu jeho budoucnost. Spolek se obával toho, že platné referendum by fakticky znemožnilo jakoukoliv modernizaci uzlu. „Přestože je pravděpodobné, že aktivisté budou výsledek referenda překrucovat, zůstává faktem, že referendum prohráli, a to výrazně,“ uvedl Kotzian.
O nádraží se v Brně hlasovalo už v roce 2004, také tehdy nebylo referendum platné. Při účasti 24,9 procenta voličů se jich 86 procent vyjádřilo pro modernizaci a zachování uzlu při Nádražní ulici. Tehdejší ani nynější výsledek plebiscitu však není pro město závazný.
