JAN KRÁL NOVÉ HEŘMINOVY Většina z nich je dávno rozhodnuta, jak bude hlasovat. Přesto v Nových Heřminovech naplno běží kampaň před zítřejším referendem o postupu obce při chystané stavbě přehrady.
Zastánci referenda chtějí prosadit, aby obec při stavbě přehrady se státními orgány vůbec nespolupracovala. K jejich úspěchu může stačit o něco víc než pět desítek hlasů pro ANO.
Včera ráno se Oliver Rotik z občanského sdružení Obava, které referendum vyvolalo, vydal obcházet obec. Na autobusové zastávky, lavičky či na budovu nádraží vylepil agitační letáčky. „Letáky jsem vyráběl spolu s kamarádem grafikem v Bruntále. Vytiskl jsem jich jenom dvacet, vždyť Heřminovy nejsou žádná velká dědina,“ usmíval se Rotik. Pokud na místě Nových Heřminov přehrada vznikne, bude zaplaven i dům, ve kterém Rotik žije - a on je přesvědčen, že ani taková oběť povodním zabrání.
Kvůli stavbě přehrady by mělo padnout čtyřiadvacet obytných domů. Ředitel Povodí Odry Pavel Schneider, který výkupy připravuje, obyvatele ujišťuje, že ceny budou takové, že s nimi budou lidé spokojeni.
Jedním z lidí mířících „pod vodu“ je Antonín Cimbál. „K referendu určitě půjdu, ale jak budu hlasovat, to se ještě musím rozmyslet,“ říká šedesátiletý důchodce. Jeho žena se v sobotu k referendu nedostane, bude v práci. „Rozhodovat tak za rodinu budu jenom já, a to možná ještě blbě,“ směje se Cimbál. Když přijde řeč na případné stěhování, muž zvážní. „Asi nejlepší by bylo, aby se rychle rozhodlo, co bude dál. Dokud ještě zvládnu něco nového si zařídit,“ říká.
V sobotním referendu, které se koná mezi osmou a čtrnáctou hodinou, může svůj názor projevit maximálně 220 oprávněných hlasujících. Víc jich v Nových Heřminovech není. Aby hlasování bylo pro obecní zastupitele závazné, musí přijít minimálně pětatřicet procent voličů. Co rozhodne nadpoloviční většina (a současně alespoň čtvrtina lidí s volebním právem), platí. Rozhodnout tedy může už o něco málo víc než pět desítek lidí.
Jak moc může sobotní referendum budoucí stavbu přehrady ovlivnit, není příliš jasné. I když lidé řeknou přehradě ne, stát může dál v přípravách stavby pokračovat. Proti referendu se ze zastupitelů postavil starosta Radovan Jílka, který je pokládá za zbytečné. O přehradě je podle Jílky dávno rozhodnuto a obec by nyní měla podle něj bojovat při dohodách se státním aparátem o co nejlepší podmínky. Předsedkyně občanského sdružení Obava Vítězslava Erbenová však říká jednoznačně: „Jsem stoprocentně přesvědčena, že lidé k referendu přijdou a budou hlasovat proti přehradě,“ uvádí.
Pro obec to nebude první referendum. To první k osamostatnění se v obci konalo v listopadu 1991. Celkem 102 občanů ze 183 se tehdy vyslovilo pro odtržení od Bruntálu, jehož součástí byly Heřminovy od roku 1979. Komunální volby vyhrálo před dvěma lety hnutí nazvané Zdravý rozum proti přehradě.
Otázka v referendu v Heřminovech
Souhlasíte s tím, aby obec Nové Heřminovy aktivně využila všech zákonných prostředků a dalších legislativních nástrojů, aby zabránila bourání budov na území obce v souvislosti s plánovaným záměrem přehrady v obci Nové Heřminovy, zejména aby ve všech správních či soudních řízeních souvisejících s povolováním přehrady v obci Nové Heřminovy vystupovala vždy proti realizaci záměru přehrady?
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
