Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Referendum zbrzdilo 9 podpisů

Česko

Zlín versus Kostelec: část obyvatel další čtvrti usiluje o odtržení od krajského města

ZLÍN Pouhých devět podpisů chybí iniciátorům referenda za odtržení další části Zlína, aby muselo městské zastupitelstvo skutečně zvažovat všelidové hlasování. A tím riskovat další zmenšení města.

Pokud by se odtržení čtvrti Kostelec podařilo, přijde Zlín o další dva tisíce obyvatel a značné částky v rozpočtu. Dvanácté největší město republiky se přitom stále vyrovnává s odtržením jiné čtvrti - Želechovic. Zlín po roce 1989 ztratil největší část čtvrtí ze všech tuzemských velkých měst.

Magistrát zatím návrh na vyhlášení referenda neakceptoval - vrátil ho k doplnění chybějících a opravě nesprávných údajů. „U šestnácti osob se neshodují údaje uvedené pod peticí s údaji v evidenci obyvatel. V jednom případě chybí podpis a v jednom případě není ani podpis oprávněné osoby ani její úplná adresa,“ informovala mluvčí magistrátu Marie Masaříková. Podle primátorky Ireny Ondrové po odečtení neúplně či nesprávně uvedených osob zůstalo pod peticí 458 podpisů, zatímco zákon v případě Kostelce žádá 467 signatářů. Podle úředníků také otázka obsahuje formální chybu v názvu Kostelce a iniciátoři rovněž musejí doplnit odhad nákladů spojených s referendem.

Zmocněnec přípravného výboru Miroslav Novotný je přesvědčen, že všechny výhrady vyřeší. „Máme schůzku s právníkem a dořešíme to,“ prohlásil včera. Zdůraznil, že navrhují uspořádat referendum souběžně s předčasnými poslaneckými volbami letos na podzim. To by podle něj ušetřilo peníze, ale současně dalo lidem možnost si rozmyslet všechna pro a proti osamostatnění Kostelce, který je součástí Zlína od roku 1976.

Lidé se tak mohou poučit například v nedalekých Želechovicích, které mají za sebou prvního půl roku „samostatného“ života, někteří se netají tím, že si vše představovali jinak. Za velkou částí úředních záležitostí totiž musejí stále dojíždět do Zlína.

Argumenty pro oddělení Kostelce jsou mimo jiné spor o vedení nových silnic na území města, nedostatek investic v Kostelci či třeba malý tamní společenský život. Kostelec ale v případě osamostatnění v přepočtu „na hlavu“ dostane méně než Zlín, protože výše přerozdělovaných daní se řídí i počtem obyvatel obce či města.

Petiční výbor má upravené dokumenty odevzdat do 23. června, pak by o nich mohlo jednat zastupitelstvo 25. června. V Kostelci mezitím vznikla také „protipetice“. Část obyvatel v případě podání návrhu na konání referenda žádá změnu hranice katastrálního území, aby mohli zůstat obyvateli Zlína. Listinu podepsalo 113 lidí. Na magistrátě prověřují, zda a za jakých okolností je podobná změna možná.

***

Jak Zlín ztrácí své místní části Spory v Kostelci nejsou první snahou o odtržení, kterou Zlín řeší. Původně samostatné obce se ke Zlínu připojovaly zejména v letech 1970, 1976, 1979 a 1980. Jako první se v roce 1990 odtrhla Lhota, Lípa a Tečovice. V roce 1992 vznikla samostatná obec Karlovice, o rok později Březnice, v roce 2001 Ostrata a letos Želechovice nad Dřevnicí. V době největšího územního rozpětí měl tehdejší Gottwaldov o přibližně deset tisíc obyvatel víc než nyní.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Morava

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...