Za posledních patnáct let narostla střední délka dožití o čtyři roky. Ekonomicky aktivních obyvatel ubývá. Reforma důchodového systému je proto nezbytná.
Reforma důchodů je kvůli stárnutí obyvatel nevyhnutelná. Plán, který bude ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vládě předkládat ke schválení během podzimu, počítá se třemi fázemi reformy. První fáze už má paragrafované znění, a když příští rok projde parlamentem, začne platit v lednu 2009.
V první fázi chce MPSV pokračovat ve zvyšování věku pro odchod do důchodu až na 65 let. Hranice by měla růst postupně, stejně jako dosud o dva měsíce za rok u mužů a čtyři měsíce u žen. Konečné hranice 65 let by mělo být dosaženo v roce 2030. Jako první by šli v tomto věku do důchodu muži a bezdětné ženy narození v roce 1965.
„Zvýšení věku pro odchod do důchodu je jedním z nejdůležitějších bodů reformy. Námi navrhovaná hranice 65 let by podle propočtů měla být dostačující. Je ale otázka, jak se bude situace vyvíjet v dalších 10 letech,“ říká ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).
Pozdější odchod do důchodu by ale mohl mít na státní kasu i negativní dopad. Lidé, kteří by přišli o práci v předdůchodovém věku, by mohli mít problémy sehnat nové zaměstnání a místo důchodu by čerpali podporu v nezaměstnanosti. „Pro tyto lidi musí být vytvořeny takové programy, které by jim umožnily dříve odejít do důchodu,“ míní stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Zdeněk Škromach.
„Dovedu si představit, že by lidem, kterým by bylo například 55 let a už by si 35 let platili pojištění, mohly být sníženy další odvody. Tím bychom je zatraktivnili pro zaměstnavatele,“ uvažuje Nečas.
Pojištění bude nutné platit déle
Představu, jak tuto situaci řešit, má i předseda Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok. Podle něj existuje řada profesí, které nelze dělat až do 65 let. „V zaměstnání, u něhož je velká pravděpodobnost, že je člověk nebude moci vykonávat až do důchodu, by měl zaměstnavatel platit zaměstnanci vyšší příspěvky na důchodové připojištění. Ve chvíli, kdy by zaměstnanec musel změnit práci za méně náročnou a hůře placenou, by mohl čerpat částečný důchod z tohoto doplňkového systému,“ vysvětluje svoji verzi Rusnok.
První fáze důchodové reformy počítá také se zvýšením doby pojištění potřebné pro nárok na starobní důchod, a to ze současných 25 na 35 let.
V souvislosti s tím chce Petr Nečas omezit náhradní doby pojištění, které by v budoucnu měl dotovat stát. „Díky tomu by bylo možné snížit procentní sazbu pojistného,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí. Kde ale na to chce vzít prostředky, není zatím jasné.
Omezí se náhradní doby pojištění
Pokud reforma projde, nebude se od roku 2010 studentům započítávat náhradní doba pojištění. Změna by se přitom netýkala jen studentů na vyšších odborných a vysokých školách, ale také středoškoláků a studentů učebních oborů. Ostatní doby by se měly uznávat jen v rozsahu osmdesáti procent.
„Rozsah náhradních dob je u nás extrémní,“ soudí Jiří Rusnok. „Podle mě je nehorázné, že se doba studia na vysoké škole započítává. Zvlášť v našem systému, kdy studenti neplatí žádné školné. Je to vlastně nedobrovolná solidarita těch, co nešli na školy a kteří jim to platí.“
Pro studenty, kterým by v předdůchodovém věku chyběla potřebná doba pojištění, má Nečas řešení. Pojištění za roky studií by si mohli zpětně doplatit.
Zda by si pojištění mohli doplatit například i nezaměstnaní a lidé na rodičovské dovolené, kterým by se tato náhradní doba do pojištění započítávala jen z osmdesáti procent, reforma zatím neřeší. „Mohli bychom zavést společné pojištění manželů. Díky tomu by se mohla i rodiči, který je doma s dítětem, započítávat celá doba,“ informuje ministr o dalších plánech.
Dosavadní návrh první fáze reformy zavádí novou možnost přivýdělku pro důchodce. V jejím rámci by si mohli vydělávat s tím, že by k tomu pobírali jen část starobního důchodu. Lidem, již se pro tuto variantu rozhodnou, se bude každých 180 dnů zvyšovat důchod o 1,5 procenta výpočtového základu.
I nadále by si ale mohli důchodci finančně přilepšovat a přitom pobírat starobní důchod celý. Těm, kteří zvolí tuto možnost, se už ale důchod kvůli přivýdělku zvyšovat nebude. „Uvažujeme navíc o zrušení současné podmínky, podle které musí mít důchodce pracovní smlouvu uzavřenou nejdéle na dobu jednoho roku,“ sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. „Ani u jedné z těchto možností přivýdělku k důchodu by nebyla omezena výše příjmu,“ říká Nečas.
Když reforma projde, změny se nevyhnou ani invalidním důchodcům. Návrh počítá s takzvanou třístupňovou invaliditou. Do druhého stupně, který finančně odpovídá dnešní částečné invaliditě, by byla zařazena pouze čtvrtina lidí, kteří v současné době pobírají částečný invalidní důchod.
Pokračování na straně II
Reforma: do důchodu...
Dokončení ze strany I
Druhá a třetí fáze reformy, které by měla vláda projednávat až příští rok, počítají s transformací penzijních fondů a se zavedením tzv. opt-outu, což je možnost neodvádět určité procento sociálního pojištění a místo toho si platit kapitálové spoření. Podle Nečase by se mělo jednat o 3 až 4 procenta.
V oblasti penzijních fondů by mělo dojít k oddělení majetku akcionářů a klientů a měly by se zřídit i rizikové a zároveň výnosnější fondy. Zvýšením státních příspěvků k penzijnímu připojištění plánuje ministr Nečas motivovat lidi k dlouhodobému spoření.
Osud reformy je nejasný
To, zda první fáze reformy projde parlamentem, není zatím jisté. Nečas chce reformu projednat s opozicí a nevylučuje přitom možné ústupky. „Chceme získat podporu sociálních demokratů. Pokud budou mít pro nás únosné požadavky, vyjdeme jim vstříct. Co jsou pro nás ještě únosné požadavky, ukáže až jednání,“ doplňuje ministr s tím, že s podporou komunistů vůbec nepočítají.
K projednávání důchodové reformy se staví vstřícně i opoziční sociální demokracie. „V současné době by pro nás byla podoba důchodové reformy nepřijatelná. Předpokládáme ale, že jednání budou probíhat, a proto zatím nevylučujeme ani možnost dohody,“ říká stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Největším problémem reformy je podle něj opt-out, náhradní doba pojištění, kterou chce Nečas proplácet ze státního rozpočtu, a prodloužení důchodového věku, které by podle Škromacha mělo být doprovázeno vzdělávacími programy.
O autorovi| Barbora Minksová, redaktorka LN
