Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš bedlivě sleduje dění a diskuse kolem vysokoškolské reformy. Obě oblasti jsou totiž úzce propojeny a spolupracují spolu.
* LN K čemu je nutná spolupráce akademie věd s vysokými školami a univerzitami?
Akademie věd i vysoké školy dělají základní a aplikovaný výzkum. Spolupráce obou je nevyhnutelná, ale nejen kvůli vědě samotné, ale i kvůli výuce. Na akademii věd totiž působí spousta kvalifikovaných lidí, kteří zároveň vyučují na vysokých školách. Spolupráce je propojená i díky celé řadě společných laboratoří. Není tedy možné, abychom o sobě navzájem nevěděli.
* LN Sledujete diskuse kolem Bílé knihy, národního programu rozvoje vzdělávání v ČR? Můžete do ní nějak zasahovat?
Přímou možnost do ní zasáhnout nemáme. Abych se přiznal, já osobně nejsem velkým příznivcem Bílé knihy. Jistě, obsahuje celou řadu zajímavých věcí, ale já v celé reformě vidím pokus zredukovat společenské přínosy vzdělání.
* LN Na co zredukovat?
Na jakýsi přímý inovační transfer a komercializaci výsledků. Pořád se prezentuje, že univerzity jsou tady proto, aby produkovaly lidi, kteří budou ušiti na míru pro nějaký segment průmyslu. Mně se tohle hrozně nelíbí. Není to jenom o tom, že školíme chemiky či fyziky. Veřejná vysoká škola a univerzita by měla dát lidem širší vzdělání. Studenti by si měli uvědomovat, že se vzdělávají, a ne, že se učí jenom proto, aby pak fungovali v nějakém produkčním řetězci.
* LN Myslíte si tedy, že reforma vysokého školství není zapotřebí?
Reforma může jít špatným směrem, anebo dobrým směrem. Já si ale nejsem úplně jist, jestli všechny aspekty této reformy jsou mířeny správným směrem.
* LN Jaké třeba?
Z toho, co o reformě vím, mi přijde, že se například snaží omezit autonomii veřejných vysokých škol. A to pod rouškou jakési filozofie „stát dává peníze, tak stát bude kontrolovat, jestli vysoká škola produkuje přesně to, co si stát myslí“. Jenomže co je stát? To je momentální vláda a politické uskupení. To se ale může změnit.
* LN Stát nemá právo vědět, do čeho dává peníze?
To ano. Chápu, že stát chce vidět, jakým způsobem nebo kam dává peníze a jaké jsou výsledky. Jenomže není možné redukovat produkci pouze na uniformní odborníky. Základní problém ale asi je, že reformu vědy a reformu vysokých škol dělá pořád stejná skupina lidí. Kladu si otázku, kde berou to sebevědomí, že rozumí vědě, rozumí školám, rozumí výzkumu, rozumí inovacím, rozumí všemu.
* LN Je něco, co vám na reformě připadá jako správné?
S ministerstvem jsem zajedno v rozčlenění univerzit. Mělo by být jasné, které školy dělají výzkum, které fungují jako vzdělávací a které jsou profesní. Poslední jmenovanou skupinou jsou, dle mého názoru, soukromé školy. Například když si automobilka Škoda zřídí vysokou školu, tak má naprosté právo směrovat absolventy směrem, kterým chce.
* LN Jaká je vlastně spolupráce Akademie věd a soukromých vysokých škol?
Pro nás jsou naprosto dominantním partnerem veřejné vysoké školy. Vím, že jsou soukromé vysoké školy, které produkují doktorandy, ale musím říct, že zatím výzkumně pro nás partnerem nejsou.
* LN Proč ne? Nestojíte o spolupráci s nimi?
My bychom třeba i rádi, ale soukromé vysoké školy se rekrutují prakticky jen v managementu, byznysu, financích a podobně. Nejsou žádné technické či přírodovědné, kde má výzkum své těžiště.
* LN Na druhou stranu právě soukromé školy mohou mít finance na výzkum, které veřejným školám často chybí...
Nevím ale, jestli by vůbec byly do výzkumu ochotny investovat. To je složitější otázka. Určitě znáte termín létající profesoři, což je jeden ze zásadních problémů v tomto státě. Existuje zde nekonečné množství soukromých vysokých škol. Kde se ale najednou vzali všichni ti lidé, kteří na nich učí?
* LN Z veřejných vysokých škol.
Ano. A výsledkem je, že vyučující z veřejných vysokých škol učí všude možně. Můžete si tedy představit, jak taková výuka vypadá. Jak by potom vypadal ten výzkum?
* LN To je už je ale problém financování vysokých škol. Kdyby vyučující měli dostatek peněz, pak by neučili na dalších školách.
Je to tak, na rozdíl od veřejných mají soukromé školy peníze na zaplacení učitelů. Myslím si, že veřejné vysoké školy nejsou přefinancované. Byl bych rád, kdyby si jakákoli vláda uvědomila, že bez podpory kvalitních škol to nikam nedotáhneme, protože tady nikdo nebude produkovat kvalitní lidi.
* LN Když se vrátíme k soukromým školám, myslíte si, že jsou svou kvalitou srovnatelné s veřejnými?
Soukromých škol je hodně a každý rok jich hodně vzniká. Řada z nich nemá příliš valnou úroveň, protože si je studenti zaplatí, a tím v podstatě mají právo na diplom. Ale neházel bych je všechny do jednoho pytle. Vím i o velmi slušných soukromých školách.
* LN Měly by vznikat další?
S tím bych byl velmi opatrný. Tlačil bych spíš na to, aby šla jejich kvalita nahoru.
* LN Myslíte si, že má existovat nějaký oficiální žebříček českých vysokých škol?
Já bych to v zásadě uvítal. Mrzí mě, že člověk, který absolvuje třeba chemii na VŠCHT, má stejnou prestiž jako člověk, který absolvuje chemii na univerzitě v „horní dolní“. Myslím si, že by to pomohlo. Řada lidí by to ale neviděla ráda.
* LN Například kteří?
Ti ze škol, které prestiž nemají. Oni totiž mají pocit, že jsme všichni stejně dobří. To ale nejde, nemůžeme být všichni stejně dobří. Když existuje průměr, musí být logicky nad- i podprůměr.
* LN Velkým školním tématem posledních let je státní maturita. Sledujete diskuse kolem ní?
Sleduji hlavně to, že se připravuje nekonečně dlouho, a mezi tím se snižuje úroveň absolventů středních škol.
* LN Podporujete ji?
Nechci hodnotit, jestli je státní maturita dobrá, nebo ne. Bude mít ale nějakou úroveň a to je dobře, protože dnes se nároky na maturitu hodně snižují. Otázkou ale je, jestli bude její úroveň garantovat přijetí na špičkovou vysokou školu, nebo na tu „horní dolní“.
* LN Co myslíte vy?
Já hlavně vidím, že je na školách naprosto zoufalá situace s matematikou. Respektuji, že když někdo chce studovat DAMU, nemusí být extrémně dobrý matematik, ale slušné povědomí o ní musí mít každý. Dnes se ale na jedné straně diskutuje o tom, jestli má být maturita taková, nebo maková - a na druhé straně se pořád snižuje její úroveň.
* LN Velká část rektorů chce, aby byla maturita z matematiky povinná...
A já je naprosto chápu, také bych na tom trval. Matematika, ať chceme nebo nechceme, nás učí určitému systému a určité logice. Považuji proto za tragédii, že se vytratila a že je snaha odsunout ji maximálně jako nějaký volitelný předmět. Určité penzum matematiky by měli středoškoláci zvládat v každém případě. Ať jsou na větvi oné, nebo takové.
***
Profil Jiří Drahoš (61)
Předsedou Akademie věd ČR je od loňského března. Vystudoval VŠCHT, obor fyzikální chemie. Hned po studiích nastoupil vědeckou dráhu. Od roku 1977 působí v Ústavu chemických procesů AV ČR, v letech 1996 až 2003 ve funkci ředitele. Jeho odborným zájmem jsou vícefázové chemické reaktory. Publikoval přes 60 původních prací.
