Klíčovou otázkou pro vyřešení reformy je financování vysokého školství. To je podle Kopicové podfinancované – od roku 1993 se ztrojnásobil počet studentů, objem peněz pro školy ale stejným tempem nevzrostl. „Potýkáme se s otázkou, zda přistoupit a jakou formou k získávání soukromých zdrojů do vysokého školství,“ uvedla ministryně na tiskové konferenci, kterou uspořádala při příležitosti konference s experty Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„Budeme se také ptát, zda vzdělání, které má v naší zemi mimořádnou hodnotu, nemá být také částečně hrazeno studenty, respektive absolventy škol,“ prohlásila ministryně. „V naší zemi je příjem vysokoškoláka téměř dvojnásobný než příjem středoškoláka.“ Takový rozdíl prý není ve světě obvyklý.
Kopicová dále zdůraznila, že reforma nejde proti autonomii vysokých škol. Podle ní se ale musí změnit vztah mezi autonomií univerzit a zodpovědností za veřejné peníze. Reforma nechce omezit akademické svobody, jako je například svoboda slova, ale nastolit odpovědnost za veřejné peníze, míní.
V řízení českých vysokých škol podle expertů OECD v porovnání s většinou evropských zemí hrají nízkou roli vnější aktéři, vysoká je naopak míra akademické samosprávy. Schopnost rektorů a děkanů efektivně vést školy je ale prý omezená. Instituce se podle nich při současném způsobu řízení zaměřují samy na sebe, a ne na potřeby společnosti. Některé výhrady OECD k českému vysokému školství obsahuje takzvaná Bílá kniha terciárního školství.
Zástupci vysokých škol ale hájí svou autonomii s tím, že školy mají být prosty jakýchkoliv vlivů vnější politické a ekonomické moci. Podle Kopicové je však reforma nutná, což prý ukázala i aféra na Právnické fakultě Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni.
Na Právnické fakultě ZČU nejsou některé práce studentů, zjistilo se, že asi 400 lidí ji absolvovalo možná nestandardně rychle. Podezření padá i na některé politiky. Podezřele rychle dokončily práva údajně i desítky západočeských policistů.
