Petr Nečas na předvolebních plakátech žádá občany před nadcházejícími volbami o podporu k reformám. Reformám, které mají opět zvýšit ceny léků, elektrické energie, bydlení a navýšit zdravotnické poplatky. Rovněž mají výrazně zvýšit základní sazbu DPH, která se promítne do cen zboží včetně potravin. Vládní reformy mají snížit rodičovský příspěvek a přídavky na děti, zavést školné, povodňovou daň, omezit nebo dokonce zcela zrušit zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, retroaktivně zdanit stavební spoření.
Stranou reforem nezůstane ani zvýšení mýtného pro dopravce, které se zákonitě promítne do cen přepravovaného zboží.
Reformy sníží platy zaměstnancům veřejné správy, a to se dříve či později přenese nepříznivě do mezd v podnikatelské sféře a dopadne i na drobné podnikatele. Změní se pojištění ve prospěch zaměstnavatelů včetně zrušení povinností platit za zaměstnance nemocenské pojištění a pojištění pro případ ztráty zaměstnání a další. Vše samozřejmě vláda řádně zdůvodní svojí neutuchající vůlí zachránit veřejné finance.
Příčina propadů rozpočtů Stejně tak argumentoval v roce 2007 předseda vlády Mirek Topolánek, když silově prosadil tzv. reformní batoh. Balík změn zákonů, které přinesly výrazný finanční prospěch pro finančně a majetkově nejsilnější občany a firmám s vysokými zisky. Batohové reformy z druhé strany způsobily výrazný nárůst inflace, zejména (v roce 2009 o více než 6 procent), prohloubily schodek ve státním rozpočtu o 80 miliard korun ročně, nepříznivě se promítly i do rozpočtů obcí a měst.
Tvrzení, že hlavní příčinou propadů veřejných rozpočtů v posledních letech je hospodářská krize, neobstojí. Zcela zřetelně to dokazuje zpráva vytvořená v rámci MPSV o výběru pojistného na sociální zabezpečení, kde je napsáno, cituji doslova: „Z uvedeného vyplývá, že pokles příjmů v roce 2009 ve výši 37,6 mld. Kč byl způsoben hlavně zákonnými úpravami v oblasti snížení sazeb pojistného a slev na pojistném zaměstnavatelů a zaměstnanců v úhrnné částce 33,4 mld. Kč.“
Z uvedeného je jasné, že hlavní příčinou problémů s nedostatkem peněz na důchody není hospodářská krize, ale reformy Topolánka, Nečase, Kalouska. Obdobná je i situace ve zdravotním pojištění. Je nejvyšší čas přemýšlet, zda takovýmto reformám je žádoucí dávat podporu, zda se nepotvrzuje to, co odbory na základě analýz svých ekonomů tvrdily již v roce 2007, že se nejedná o reformy, ale o deformy s cílem naopak ještě zhoršit stav veřejných financí a tím odůvodnit i další privatizaci veřejných služeb včetně důchodů.
Není divu, že někteří, doposud velmi zdrženliví komentátoři, kladou otázku, zda u nás není přereformováno.
O autorovi| MILAN ŠTĚCH, místopředseda Senátu PČR za ČSSD
