V půlce července jste přinesl na vládu návrh na zařazení kratomu a HHC na seznam zakázaných látek, což jste ale neprosadil. Naopak skupina poslanců z vládní koalice a opozičního ANO navrhla změnu zákona o návykových látkách, která má nově zavést takzvané psychomodulační látky. Zároveň chce znemožnit prodej látek jako kratom jen dětem do 18 let. Jste s tímto řešením spokojen a budete ho jako ministr zdravotnictví podporovat ve vládě a v parlamentu?
Je třeba odlišit stanoviska protidrogových koordinátorů od stanoviska lékařů. Protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil tuto problematiku projednával v rámci Evropy. Měl za úkol vypracovat ten návrh zákona. Když to letos v květnu stále nebylo, byl to důvod, proč jsem se rozhodl přinést na vládu návrh na zařazení daných látek na seznam zakázaných.
Nachystal jsem návrh legislativy velmi podobný tomu, co chystají v Německu. Má to alespoň částečně svoji logiku, protože se stále objevuje řada nových látek. A ty jsou přírodního původu, když to hodně zjednoduším, podobně jako kratom. Nemáme moc jiných možností než je dát na seznam zakázaných.
Problém je, že ne u všech Světová zdravotnická organizace (WHO) říká, že se na seznam dát mají. Trvá řadu let, než se k tomu WHO vyjádří. Mně nepřijde úplně špatné mít legislativu, která nebrání dát dané látky na seznam, ale když to nebude nutné, tak je umožnit za regulovaných podmínek prodávat, jako je to dnes s nikotinem a alkoholem. Je to poslanecká iniciativa a já ji podpořím ve vládě i Sněmovně.
A když WHO za čas řekne, že ta látka, kratom, může být nebezpečná?
Když se například ukáže, že kratom je nebezpečná látka, a WHO doporučí zákaz jeho prodeje, tak je jednoduché ho na ten seznam dát. A když se objeví nová látka, buď se bude dát jednoduše regulovat její prodej, například od 18 let, nebo bude možné ji dát na seznam návykových látek. Když po určité době, kdy bude regulovaná, WHO nebo odborníci řeknou, že rizika jsou daleko větší, než byl původní názor, tak se vždy na seznam dá dát.
Legalizace konopí? Dovedu si to představit
Jak přistoupíte k legalizaci konopí, až se objeví takový návrh na vládě?
Tam strašně záleží na obsahu toho zákona. Můj názor byl, že bychom měli počkat, až projde ta legislativa v Německu, protože Němci udělali velmi robustní studii. Německý ministr zdravotnictví je epidemiolog, který se tou problematikou zabývá, a my jsme spolu opakovaně v rámci ministeriád o jejich legislativě diskutovali. Pokud naše legislativa bude podobná té německé, ke které se vyjádřili pozitivně i ostatní ministři zdravotnictví, tak si to dovedu představit. Ale toto má na starosti protidrogový koordinátor. Nicméně my jedeme po své linii, a dokonce jsem ve Státním zdravotním ústavu ve spolupráci s Univerzitou Karlovou rozšířil okruh odborníků, kteří se zabývají návykovými látkami.
KratomZískává se ze sušených listů tropického stromu, který roste v jihovýchodní Asii. V závislosti na použitém množství je účinek kratomu buď stimulující, nebo euforický a tlumící. Kratom se tak často používá na tlumení mírné až středně silné bolesti. Je to opioid a pravidelné užívání může vést k vytvoření tolerance a mírné fyzické i psychické závislosti. Zdroj: Wikipedia |
Ještě zpět k tomu poslaneckému návrhu na regulaci psychomodulačních látek. Není to celé jen proto, aby se z nich později vybraly nějaké peníze ze spotřební daně?
Z mého pohledu to se spotřební daní nesouvisí. Jde o nějaký rozumný přístup k návykovým látkám, kterých je celé spektrum.
Jsou návykové látky, které jsou společensky netolerovatelné, protože jsou známé jejich medicínské dopady. To je třeba toluen nebo heroin.
Pak jsou návykové látky, které mají podle všech dat z literatury a podle studií velmi negativní dopad na zdraví lidí, ale jsou společensky tolerované. To je nikotin a alkohol. U nikotinu ale společenská akceptovanost dochází, takže dnes v televizi nebo ve filmech nevidíte, že by někdo kouřil, je to nonsens. Maximálně se sem tam objeví doutníky nebo dýmky. U alkoholu je situace úplně jiná. I tam, kde se nekouří, se pije alkohol. Je to společensky akceptovaná droga. Co je medicínsky správné, tedy přestat pít alkoholické nápoje, tam je společenský konsensus někde jinde.
Největší problém je obrovská suma návykových látek, kde není úplně jasné, zda mají nebo nemají zdravotní dopady a v jakém rozsahu. Ty látky se postupně stávají společensky akceptovanými – kratom a řada dalších.
Nejsou to látky, proti kterým by šla legislativa, ale nejsou společensky tolik akceptované jako zmíněný alkohol. A u těchto látek v České republice legislativa chybí nebo reaguje pomalu. Proto vítám vznik nové legislativy, která by byla pružná a uměla reagovat na nové látky, které se objeví. Buď omezit jejich prodej od 18 let a omezit i místa, kde se dají prodávat, nebo když WHO poukáže na to, že je to mnohem nebezpečnější, než jsme si mysleli, tak je dát na seznam zakázaných látek.
Ještě se vás zeptám jako ministra zdravotnictví i lékaře, zda nevidíte nějaké riziko, že když stát dá razítko na to, že dopovat se kratomem je od 18 let legální, po nějaké době si část lidí, kteří mají návyk brát kratom, postupně budou chtít přejít na něco tvrdšího? A bude je lákat třeba lajna kokainu?
Takhle já vám nemohu odpovědět. Můj názor není podstatný. Podstatné je, co říkají odborná data.
Promiňte, ale váš názor na to je velmi podstatný, když vedete ministerstvo zdravotnictví.
Můj soukromý názor musí vycházet, protože jsem lékař, z vědeckých dat. A vědecká data nic takového nepotvrzují. Nepotvrzují, že by užívání kratomu vedlo k tomu, že by jeho uživatelé přecházeli na tvrdší drogy. K tomu nejsou zatím data. Je to podobné jako je zatím shoda vědecké komunity na tom, že přechod z cigaret na nikotinové pytlíky je bezpečný, protože se přechází od více nebezpečného k méně nebezpečnému. U kratomu je to tak, že existuje řada studií. Diskutoval jsem s odborníky, které máme ve Státním zdravotním ústavu, a proto jsem nebyl tvrdší ve svém postoji. Nejsou data, která by svědčila o tom, že by užívání kratomu vedlo k přechodu na nějaké tvrdší a závažnější návykové látky.
