* Tak popište ty první dojmy.
Když jsem šel na rozbruslení, cítil jsem, že se mnou něco není v pořádku. Musíte to zkusit, a pokud to neprožijete, nejde to vysvětlit.
* Takže vás tohle loučení s kariérou opravdu dojalo?
Můžu vám říct, že mě za kariéru dojala spousta věcí: když jsem poprvé hrál extraligu, když jsem se dostal do NHL. A taky Nagano a tři tituly mistrů světa. Ale i tohle je zápas, na který do smrti nezapomenu.
* I proto, že jste si mohl zahrát se synem? Jak se vám vůbec vaše souhra na ledě líbila?
To bylo krásné. Manželka mi říkala, že když ho poslala o druhé třetině do kabiny, vůbec tam nechtěl, jak byl nervózní. Ale jak skočil na ten led a měl asi helmu s mřížkou, tak se z toho dostal.
* Co říkáte na produktivitu vašeho soupeře Jiřího Šlégra?
No, řeknu vám, že jsem ho snad nikdy neviděl s tak lehkýma rukama. Jako kdyby si šňupnul.
* Můžete říct, jestli jste se snažil pozvat také Roberta Langa, s kterým jste v Litvínově vyrůstali?
Snažil. Volal jsem mu, nechával jsem zprávy, jenže on se neozval. Ale vážím si těch, kteří přišli.
