České potravinářské firmy mají zhruba měsíc na to, aby zareagovaly na nařízení Evropského parlamentu, týkající se reklamních tvrzení o zdravotních účincích potravinářských výrobků.
PRAHA Do poloviny října letošního roku mohou české firmy posílat na ministerstvo zdravotnictví své připomínky do seznamu zdravotních a nutričních tvrzení, která jsou u nás obvyklá. Příprava seznamu souvisí s letošním nařízením Evropského parlamentu a Rady o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, které vstoupilo v platnost letos v červenci a je závazné pro všechny země Evropské unie.
„Nejde o takzvanou direktivu převoditelnou do českého práva, ale o nařízení, které platí rovnou a je upřednostněno před českými zákony,“ uvedl pro LN právník Filip Winter z advokátní kanceláře Winter & spol., která se specializuje na oblast reklamního práva.
„Ačkoli reklamní svět této věci zatím moc pozornosti nevěnoval, pro potravinářské firmy je to v současnosti téma číslo jedna. Hodně to bude znamenat také pro oblast regulace reklamy, protože potravinářské zboží představuje jednu z nejdůležitějších reklamních komodit,“ dodává Winter.
O co jde? Téměř každý potravinový výrobek propaguje jak na svém obalu, tak prostřednictvím mediální reklamy své nutriční hodnoty (typu „nula procent tuku“) a účinky, včetně zdravotních (například, že podporuje trávení). Nařízení má tyto dvě oblasti regulovat.
Evropské země proto nyní sestavují seznam podmínek, za nichž mohou výrobci propagovat nutriční hodnoty svých produktů. Evropská agentura pro bezpečnost potravin současně zpracovává seznam takzvaných „povolených“ zdravotních tvrzení, k němuž se mají vyjádřit také jednotlivé členské státy. Datem, od něhož už nebude možné propagovat výrobky za pomoci „zdravotních“ sloganů či tvrzení mimo tento seznam, má být 31. červenec 2009. V případě, že některý potravinový producent dodává na trh výrobky přesahující svou trvanlivostí toto datum, měl by se připravit na to, že je po něm bude muset stáhnout z prodeje.
„Přestože všichni výrobci i reklamní agentury berou toto nařízení jako byrokracii, jeho paradoxem je to, že má ve skutečnosti oblast zdravotních tvrzení uvolňovat,“ tvrdí Winter.
„Až dosud byla totiž všechna zdravotní tvrzení u potravinového zboží zakázána, jenže to téměř nikdo nevěděl a nikdo na to také pochopitelně nedbal. Toto nařízení tedy jako první danou oblast vlastně uvolňuje, ale snaží se jí současně vtisknout určitá pravidla,“ dodává právník.
Seznam připomínek, do kterého mohou do poloviny října přispět také čeští výrobci, by měla Česká republika odevzdat Evropské komisi do konce ledna příštího roku. Připomínky by měly sloužit jako podklad pro přípravu evropského seznamu, který bude závazný pro všechny členské státy unie. Reklamní odborníci přitom předpokládají, že hlavní slovo při jeho tvorbě budou mít nakonec stejně velké mezinárodní firmy, které mají peníze a sílu na to, aby do něj dokázaly „svá“ tvrzení prosadit. Malé firmy pak pravděpodobně přizpůsobí svou reklamu tak, aby tomuto seznamu vyhovovala.
I tak ale zůstává otázkou, nakolik bude podobné omezení účinné. „Reklama si umí s každou regulací poradit,“ domnívá se Winter. „Vzpomínám si na jeden spot na Ramu, v němž běží pán lesem a je slyšet jenom bušení jeho srdce. Nic jiného. A pak se ozve slogan: ,Milujte své srdce. Rama.‘ Je to zdravotní tvrzení? Bezpochyby, ale jak to prokázat nebo stíhat?“
