Hrdlit se o vlastní plat je nízké a nedůstojné; jenže pak to člověk ještě musí nějak vysvětlit manželce. Čeští soudci jsou po nálezu Ústavního soudu (který je vyjmul z letošního snížení platů ústavním činitelům o 4 %) v zapeklité situaci. Jako vždy se proti nim zvedla fronta lidového odporu. A vláda to hodlá využít: ve středu 22. září projednává zákon o výši platů politiků a soudců na rok 2011, v němž jde o víc než o pár procent.
Navrhovaný zákon, o němž se zatím prakticky nepsalo, to říká v důvodové zprávě jasně. Je to „evoluční metoda nápravy chybně stanovené platové základny“, která odstraní „nepřiměřenou disproporci“ mezi soudci a úředníky. Takže to máme černé na bílém. Úspory jsou záminka, cílem je zatnout soudcům žílu, aby si o sobě moc nemysleli.
Po rozhodnutí Ústavního soudu kdekdo na justici apeluje: Nevidíte, že je krize, neumíte trochu solidarizovat? Premiér Nečas se vzácně shodl s ministrem financí Kalouskem: „Představa, že soudci jsou (...) jacísi platoví nadlidé, je intelektuálně bizarní. Všichni musíme držet dech s vývojem ekonomiky.“ Ale soudci mají zmrazené platy od roku 2007. Za tu dobu ušetřili – oproti původním platovým předpisům – skoro dvě miliardy korun. Každý tedy v průměru solidarizoval 600 tisíci korun (copyright na výpočet: Nejvyšší správní soud). A ve čtvrtek Soudcovská unie vyzvala své členy, aby nežádali doplacení o čtyři procenta za celý letošní rok (což by ministerstvo stálo 160 milionů).
Zákon o platech z roku 1995 nás měl jednou provždy ušetřit debat, jestli má být plat soudce 35 tisíc, 45 tisíc nebo 70 tisíc. Tehdy vznikl mechanismus, který platy odvozuje vždy od trojnásobku průměrných platů ve státní správě za předminulý rok. Jenže zrovna teď stát platí lépe než firmy (viz LN 15. září) a ministerstvo práce by pravidlo rádo v tichosti zrušilo. Jak uvádí čestný prezident Soudcovské unie Jan Vyklický, náměstek ministra Petr Šimerka a ředitelka odboru Helena Úlehlová soudcům řekli, že „snad chtějí platy jako ředitelé odboru na ministerstvech!“.
Proto se na rok 2011 navrhuje soudcům zavést zvláštní režim. Zapomeňte na trojnásobky a neosobní mechanismus: v roce 2007 byla jejich platová základna 56 847 korun, příští rok má být pevně určena na 51 844 korun. Oficiální důvod? Kdyby se měl dodržovat původní zákon, stálo by to o miliardu víc. Takže se začínalo na trojnásobku vůči platu zaměstnanců státu, napřesrok by to byl už jen 2,1násobek. Jistě, návrh má zasáhnout i platy poslanců. Jenže na rozdíl od nich soudci nesmějí podnikat. Ani – jak říká jeden mladý východočeský okresní soudce – si zřídit funkci šéfa podvýboru pro krmení labutí.
Autorovi tohoto sloupku byly vždycky bližší spíš menšinové hlasy na Ústavním soudu, které v nálezech k platům soudců – už jich bylo za ta léta deset! – namítaly, že nezávislost nedělají jen peníze (viz odlišná stanoviska soudců Varvařovského, Výborného, Güttlera a Holečka v červnu 2003, nález Pl. ÚS 11/02). Ani trojnásobek není nedotknutelný princip. Podle metodiky Evropské asociace soudců bere 45letý soudce na nejnižším stupni v Česku 3,12násobek průměrné mzdy, v Rakousku dvojnásobek, v Německu 1,5násobek.
Ale tentokrát jde státní správě o ponížení soudců. A sází na to, že proti drtivě prostému argumentu „myslím, že máte brát méně“ se těžko brání.
***
Soudci mají zmrazené platy od roku 2007. Za tu dobu každý z nich v průměru solidarizoval se státem částkou 600 tisíc korun.
O autorovi| Tomáš Němeček, redaktor Orientace
