Zjištění vědeckého týmu by proto mohlo jednoho dne vést ke zlepšení péče o pacienty se srdečními a plicními chorobami na jednotkách intenzivní péče, o nedonošené děti a další osoby trpící nízkou hladinou kyslíku v krvi.
„Chceme pochopit, proč lidé reagují různě na nízkou hladinu kyslíku,“ říká Mike Grocott, profesor na britské University College London, který studii vedl. U kriticky ohrožených pacientů je provádění podobné studie podle něj mnohem obtížnější. Důsledky nedostatku kyslíku se u nich těžko odlišují od jiných faktorů.
Studie se uskutečnila na Mount Everestu v oblasti ve výšce nad 8000 metrů nad mořem. Ovšem ne přímo na vrcholu, protože tam bylo počasí příliš nepříznivé.
