BRUSEL/SOFIA/PRAHA Bulhaři mrzli, obchodníci zavřeli své krámky, neučilo se ve školách, nepracovalo v úřadech. Tak vypadala v uplynulých dnech situace v Bulharsku poté, co do této balkánské země přestal proudit plyn z Ruska, na kterém je závislá. Nyní se sice situace již vrací do normálu, přerušení dodávek plynu ale katastroficky zasáhlo bulharskou ekonomiku. Sofie se proto snažila najít řešení a s jedním kontroverzním krokem již přišla - chce znovuspustit dva jaderné reaktory elektrárny Kozloduj. Ty, které museli Bulhaři z technických důvodů zavřít před svým vstupem do unie.
Podle Petra Dimitrova, ministra hospodářství a energetiky, jsou důsledky plynové krize podobné situaci po teroristickém útoku. Bulharsko má podle něj nárok na solidaritu ze strany Bruselu. „Je spravedlivé žádat o spolunastartování těchto reaktorů,“ uvedl. Během včerejška již bulharský parlament podnikl konkrétní kroky - schválil pro vládu mandát pro vyjednávání o Kozloduji s Evropskou komisí.
Brusel bulharské aktivity detailně sleduje. „Vzali jsme to (rozhodnutí bulharského parlamentu -pozn. red.) na vědomí. Žádnou oficiální žádost jsme ale zatím nedostali,“ uvedl Mark Gray z tiskového oddělení Evropské komise. Podle něj se Evropská komise v uplynulých třech týdnech snažila udělat, co mohla, aby plyn tekl, a nyní už teče. Navíc přístupová smlouva mluví jasně. V jednom z protokolů k ní patřícím, v článku 30 se píše, že „se Bulharsko zavazuje ke konečnému uzavření bloku 3 a bloku 4 jaderné elektrárny Kozloduj do roku 2006“. A tak se také stalo. Pravdou však je, že většina Bulharů s tímto krokem tehdy nesouhlasila a Sofii byla dána ve smlouvě i možnost debatu o Kozloduji znovu otevřít. „Podle přístupové smlouvy má bulharská vláda v prvních třech letech členství (to jest do konce letošního roku - pozn. red.) možnost v souvislosti s Kozlodujem požádat Evropskou komisi o zvážení znovuotevření bloků,“ uvedl Gray.
Spuštění obou jaderných reaktorů musí bulharská vláda ve své žádosti adresované Komisi důkladně zdůvodnit. „Musí jít o závažné a trvalé narušení ekonomiky,“ dodal mluvčí Evropské komise. Ta poté bude mít pět dní na to, aby na bulharskou žádost zareagovala. Jak? To nechtěl Mark Gray předjímat. Dá se ale odhadovat, že komise není bulharské aktivitě příliš nakloněna. Brusel již několikrát zopakoval, že reaktory z 80. let minulého století nevyhovují bezpečnostním standardům Evropské unie.
„Chybí nám záruky, že se krize nebude opakovat“ A co kdyby Evropská komise spuštění bloků neodsouhlasila a Bulhaři by k němu stejně přistoupili? Podle mluvčího komise by to mohlo vést až k soudnímu sporu za porušení povinností plynoucích z přístupové smlouvy. Jak včera uvedl bulharský vicepremiér Ivajlo Kalfin, znovuspuštění třetího a čtvrtého bloku elektrárny Kozloduj je jen jednou z možností, jak pomoci poškozené ekonomice. „Nevíme, jak rozhodne Evropská komise, zatím proto nikomu neslibujeme, že k otevření bloků opravdu dojde,“ citoval ho bulharský list Dnevnik. Jak dodal, je sice pravda, že plyn do Evropy už teče, jeho vláda má ale v plánu argumentovat tím, že určitá nejistota zde stále panuje a že jim chybí záruky, že se krize už nebude opakovat.
***
„Vzali jsme rozhodnutí parlamentu na vědomí. Žádnou oficiální žádost jsme ale zatím nedostali.“
