PRAHA Zlevňování, častější slevové akce, úspory a zavírání některých obchodů. Takový byl loňský rok českých obchodních řetězců.
Poprvé od roku 1993 celkově desítce největších řetězců meziročně poklesly tržby. Oproti předloňskému roku u nich Češi utratili o tři miliardy korun méně.
Celkově tak podle expertních odhadů analytické společnosti Incoma GfK a časopisu Moderní obchod loni utržila desítka největších prodejců 309 miliard korun. Nejvíce si z nich ukrojila s 59 miliardami společnost Schwarz, které patří řetězce Kaufland a Lidl. Dvojkou na trhu je nově skupina Rewe, do jejíž stáje patří Billa, Penny Market a jež koupila loni diskonty Plus a v roce 2006 také supermarkety Delvita. Ta zvýšila oproti loňsku obrat o deset miliard na 48,5 miliardy korun. Tím předstihla řetězec Tesco, který loni vykázal tržby 46,5 miliardy korun.
Podle analytika Incomy Zdeňka Skály na tom trh není navzdory krizi „nijak strašlivě“. „Řetězce stále více investují do promočního marketingu, což zvyšuje frekvenci nákupů,“ říká Skála. Lidé podle něj nakupují méně zboží, ale častěji a více se řídí podle aktuálních prodejních akcí. „Svým“ obchodům přestávají být věrní.
Skála dále dodal, že tu existuje množství zdravě rostoucích firem s velkým potenciálem na trhu. „Jiné sice obratově poklesly, například Ahold, ale to má souvislost především s uzavíráním méně výkonných prodejen a přeměnou hypermarketů z Hypernov na Albert Hypermarket,“ uvedl Skála.
Z desítky největších obchodníků dopadl hospodářský pokles podle odhadů Incomy nejvíce na společnost Makro. Tu zasáhl především pokles v oblasti gastronomie a snížení tržeb menších maloobchodů, které jsou pro řetězec klíčovými zákazníky. Makru tak klesly tržby o sedm procent oproti roku 2008 na 36,6 miliardy korun.
Skála letos nepředpokládá, že by se tržby deseti největších maloobchodů výrazně zvedly. Trendem je podle něj rozmach menších prodejen, jako je například Tesco Express či řetězec Žabka. „Zejména uvnitř měst chyběly řetězcové prodejny, které by nabízely prodej do pozdních večerních hodin,“ řekl Skála.
V budoucnosti by se pak měly objevit ještě specializované prodejny například na lahůdky, maso či zeleninu. Podle Skály jde o věc běžnou na západě, která se s růstem kupní síly dostane časem i do Česka.
Řetězce si stěžují na regulaci Při příležitosti prezentace výsledků největších obchodníků si šéf Svazu obchodu Zdeněk Juračka postěžoval i na problémy, které jim způsobuje nový zákon o významné tržní síle. Od února totiž nesmí obchodníci například od dodavatelů vybírat poplatky za zavedení zboží do nabídky nebo prodávat zboží pod nákupní cenou. „Zákon výrazně zhoršil vztahy mezi odběrateli a dodavateli,“ řekl Juračka.
„Pět mých zaměstnanců nedělá nyní nic jiného, než vyplňuje příslušné tabulky pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ uvedl Petr Vyhnálek, šéf hypermarketů Globus. Podle něj se vlivem zákona zvyšují ceny potravin, protože obchodníci „nemohou dělat normální krátkodobé akce“. Podle něj obchodníci nyní intenzivněji dovážejí zboží ze zahraničí a rozvazují smlouvy s některými menšími dodavateli. Zákon tak místo ochrany menších českých firem tyto firmy ohrožuje, tvrdí Vyhnálek.
***
Tržby deseti největších obchodních řetězců
Největší obchodní řetězce Počet Tržby
(rok 2009) prodejen (miliardy Kč)
1. Schwarz ČR (Kaufland, Lidl) 306 59
2. Rewe ČR (Billa, Penny Market) 519 48,5
3. Tesco Stores ČR 135 46,5
4. Ahold Czech Republic (Albert) 279 43
5. Makro Cash&Carry ČR 13 36,6
6. Globus ČR 14 26,3
7. GECO Tabak 225 17,2
8. Spar ČR (Interspar a Spar) 33 13,8
9. Peal (převážně velkoobchod) 9,5
10. Ikea ČR 4 9
