REVITALISMUS
Na závěr našeho 15dílného seriálu jsem si ponechal revitalizaci měst a krajiny. Na rozdíl od většiny „ismů“ totiž neklade důraz na sebestřednost vlastního výrazu, ale na souznění s místem, s jeho geniem loci, a hledí na jeho skutečnou obyvatelnost.
Pro „revitalismus“ jsou charakteristické tradiční materiály. Důraz se tu klade na návrat městotvorných prvků, jako jsou ulice a náměstí, bloková zástavba s obytnými dvory a městskými parky. Revitalisté ctí kostely, radnice, muzea, knihovny, univerzity, ale také kašny, pomníky a lavičky.
Aplikovaná revitalizace vyžaduje pomalý růst a regulaci hladiny zastavění, prosazuje obnovu brownfields (mrtvých území opuštěných fabrik) a hledá, jak nejkvalitněji vyřešit pohodlí hromadné dopravy a přesunout automobilovou dopravu pod zem či za město.
Obrázkový slabikář revitalizace „Architektura - volba nebo osud“ napsal v roce 1997 Lucemburčan Léon Krier a vyšel v roce 2001 v nakladatelství Academia. Krier představoval v 70. a 80. letech nejkonzervativnější křídlo postmodernismu a spolu s řadou názorově spřízněných kolegů včetně prince z Walesu bojuje proti modernistickému dělení města na výrobní, obytné a památkové zóny. Stmelením všech jeho funkcí do jednoho organického celku od základu předefinoval minulé chápání města, znovu objevil jeho skrytý smysl a tak jej zachránil před faktickým kolapsem a kašovitým rozlitím do volné krajiny. Jeho teorie je součástí souboru doporučení Evropské unie. Principy revitalizace byly použity při rekonstrukci známých londýnských doků i při obnově centra Berlína.
Prostor má moc a udržuje ducha
U nás je vzácnou bílou vránou revitalizace rekonstrukce a dostavba Paláce Langhans ve Vodičkově ulici č. 37 v Praze od Ladislava Lábuse. Záslužná je i stavba tunelu spojujícího Horní a Dolní Jelení příkop u Pražského hradu podél potoka Brusnice od Josefa Pleskota. Současně citlivý a hrdý zásah do krajiny je turistická 23 m vysoká kamenná rozhledna Brdo-Chřiby od Svatopluka Sládečka.
Drahokamem a esencí tradice je svépomocná stavba kaple Panny Marie Královny, kterou Ladislav Kuba „zachránil situaci“ na návsi v Jestřebí u Brtnice. Budiž tedy bělostnou tečkou našeho seriálu.
Na aktuální téma revitalizace města chystáme s přílohou Bydlení Lidových novin nový seriál. V době rušení funkcí hlavních architektů vychází s odstupem let na povrch zásadní trhliny v rozhodnutích městských zastupitelů, kteří městské souvislosti dobře nechápou. Jak řekl Louis Kahn: „Prostor má moc a udržuje ducha, neboť z toho, čím by prostor chtěl být, se architektovi může zjevit to, co mu není známé.“
