KIŠINĚV/PRAHA Centrum moldavské metropole Kišiněv se včera změnilo v bojiště s hořícími ohni a hromadami skla. Už odpoledne totiž ztratili organizátoři původně pokojných protestů proti výsledkům nedělních parlamentních voleb, ve kterých zvítězili komunisté v čele se současným prezidentem Vladimírem Voroninem, nad třicetitisícovým davem kontrolu. Vůdce opoziční Liberálně-demokratické strany Vlad Filat žádal opakovaně své stoupence, aby se „chovali civilizovaně“, ale neuspěl. Když vyhlašoval, že již byla podepsána dohoda mezi politickými stranami o novém přepočítání hlasů, už ho nikdo neposlouchal.
Rozvášnění mladíci, vyzbrojení železnými tyčemi, zaútočili po obědě na budovu parlamentu, vnikli dovnitř a zapalovali nábytek. Na ulici vynesli obrovské množství dokumentů, které za velkého jásotu přihlížejících pálili.
Další dav se shromáždil před prezidentským palácem a „radil“ Voroninovi, aby podal demisi a rychle odjel ze země. Jedné skupině protestujících se povedlo dostat se i do budovy. Nad vchodem do kanceláře hlavy státu vyvěsili mladí muži rumunskou státní vlajku a vlajku Evropské unie. Nakonec se demonstrantům podařilo prezidentský palác obsadit. Vchody byly zabarikádovány a policie se k budově nějakou dobu prakticky neodvažovala přiblížit.
Jiná skupina demonstrantů zastavila automobily s vodními děly, posádkám odebrala násilím klíče a auta zdemolovala. Výkřiky „vítězství“ doprovázely další z akcí, při které se mladým demonstrantům podařilo odstrojit policejní těžkooděnce. Neprůstřelné vesty si pak na sebe navlékli sami.
Mezitím se na mimořádném zasedání sešlo celé vedení státu v čele s prezidentem Voroninem. I když ale určitých dohod na politické úrovni bylo dosaženo a včera moldavská opozice hovořila již o „příměří“, na demonstranty to nemělo valný vliv. Při střetech byly zraněny stovky lidí, jak policistů, tak i účastníků protestů. Podle některých agentur dokonce jeden člověk přišel o život. Ve městě bylo přerušeno mobilní telefonické spojení, silnice vedoucí z Kišiněva byly policií zataraseny.
Moldavská opozice odmítla uznat výsledky nedělních parlamentních voleb, v nichž komunisté vedení prezidentem Voroninem získali necelých 50 procent hlasů. Opozice ale hovoří omnožství podvodů, kdy například volily „celé hřbitovy“, a obává se, že nový „komunistický“ parlament si vybere za nového prezidenta opět proruského levicového politika.
Moldavsko patří mezi nejchudší evropské země. V zemi žije velká ruská menšina, která prosazuje spolupráci s Moskvou. Právě tato část obyvatelstva podporuje prezidenta Voronina a komunisty. Naopak etničtí Moldavané, etnicky a jazykově fakticky Rumuni, se chtějí odpoutat od sovětského dědictví a zahájit integraci do Evropy a co nejužší koexistenci s Rumunskem. Požadují také okamžité ukončení okupace tzv. Podněstří, což je část Moldavska osídlená Rusy, kontrolovaná bývalými důstojníky ruské armády a existující díky štědrým dotacím z Moskvy.
V minulém roce se pod patronátem Moskvy bezúspěšně konalo několik kol rozhovorů o znovusjednocení země. Výměnou za to dal Voronin Kremlu slib, že se Kišiněv vzdá plánů na vstup do NATO a ukončí spolupráci s Ukrajinou a Gruzií.
***
Nad vchodem do kanceláře hlavy státu vyvěsili mladí muži z řad opozičních demonstrantů rumunskou státní vlajku a vlajku Evropské unie
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
