PRAHA České lékárny čekají již za pár dnů velké změny. Nové zákony ve zdravotnictví, které začnou platit od ledna, značně posílí pravomoci lékárníků. Zároveň dají pacientům další možnost, jak co nejefektivněji řídit vlastní léčbu.
Kromě třicetikorunového regulačního poplatku za každou položku na receptu, která je alespoň částečně hrazena ze zdravotního pojištění, je hlavní novinkou větší role lékárníků. Ti totiž dostanou možnost po dohodě s pacientem zaměnit lékařem předepsaný preparát za podobný, pro pacienta levnější.
Když chce dnes někdo poradit, zda by nemohl namísto lékařem předepisovaného léku s doplatkem užívat levnější, musí přijít napřed do lékárny.
Lékárníci jsou už dnes schopni v počítačovém programu vyhledat všechny alternativy.
Na pacientovi ale pak je, aby lékaře ke změně předpisu přesvědčil.
„Lidé se chodí ptát už dnes. Bohužel mnohokrát se pak stalo, že po konzultaci s lékařem přišel pacient stejně s receptem předepsaným na ten původní lék. Motivace radit jim pak s každým takovým případem trochu klesá. Ale to se teď změní,“ říká prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Lékárník od ledna bude moci s pomocí počítačového programu využít principu tzv. generické substituce. „Pokud pacient požádá o nalezení levnější varianty a ta bude na skladě, rovnou ji vydáme. Nebo ho alespoň informujeme o jiných možnostech,“ podotýká Havlíček.
Vznikne i zcela nová kategorie léčiv. Kromě těch, která jsou vázána na recept, a léků volně prodejných zavede zákon skupinu léčiv volně prodejných s omezením.
Do této skupiny léků by měla patřit například antikoncepce či přípravky na snižování cholesterolu, dostupné teď jen na recept. Jde ale třeba i o léky ze skupiny pseudoefedrinů, jež jsou zatím volně prodejné, avšak dochází k jejich zneužívání narkomany.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Přesun do této kategorie by se měl obecně týkat léčiv, u nichž není bezpodmínečně nutné podstupovat lékařské vyšetření (které by správně mělo každému vystavení léku na recept předcházet), ale je třeba jejich prodej z určitých důvodů „ohlídat“. Novelu zákona o léčivech, která tuto změnu umožnila a rozšířila také možnosti internetového prodeje léčiv, odsouhlasil včera Senát. Teď čeká už jen na podpis prezidenta Václava Klause.
„Prodej takových preparátů bude možný jen po splnění určitých podmínek. Pro jeden každý takový lék budou individuálně stanoveny. Na lékárníkovi bude, aby posoudil, zda k jejich splnění došlo,“ říká lékárnice Leona Štěpková.
K zařazení léčiv na tento seznam však nedojde hned od ledna, ale postupně v průběhu roku. Přeřazení každého jednotlivého léku do nové skupiny bude muset schválit Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten také stanoví podmínky omezení výdeje. „Zatím je to jen prázdný šuplík, který se bude postupně naplňovat,“ přirovnává Štěpková.
Lékárníci se na novinky intenzivně připravují. Čekají především na nové počítačové programy, jenž by měly postihnout i další lednové změny: zvýšení daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent, kterou má pacientům kompenzovat snížení marží u léčiv.
Nový lék nemusí „chutnat“ Přestože zavedení generické substituce lékárníci považují za pozitivní krok, varují i před možnými úskalími. „Při záměně léku, na který byl pacient dlouhodobě zvyklý, se může stát, že levnější preparát může pacientovi vyvolat subjektivní komplikace,“ upozorňuje Stanislav Havlíček. „Nikoli po zdravotní stránce, protože to musí lékárník pečlivě ohlídat. Ale třeba mu nemusí chutnat,“ vysvětluje. Na každém pak bude posoudit, zda mu finanční úspora za podobné „riziko“ stojí.
Štěpková zase připomíná mezinárodní zkušenosti, které říkají, že některé skupiny léčiv nejsou pro použití generické substituce vhodné. Jedná se třeba o preparáty na léčbu epilepsie, psychiatrických chorob, srážlivosti krve či některé skupiny očních kapek. „Uvítali bychom, kdyby SÚKL vydal metodický pokyn a v něm lékárnám poradil, u kterých skupin léčiv se záměna nedoporučuje a kde je naopak obvykle bezproblémová,“ dodává Štěpková.
„Pokud pacient požádá o nalezení levnější varianty, rovnou ji vydáme.“
