BRUSEL/PRAHA Evropské zemědělství čekají velké změny. Ty se dotknou všech členských států, České republiky nevyjímaje.
Evropští ministři po dlouhých jednáních odsouhlasili krácení dotací u velkých farem, které z evropských dotací dostávají více než tři sta tisíc eur ročně (zhruba sedm a půl milionu korun). Přímé platby se jim tak zkrátí o čtyři procenta. Česká republika přitom bojovala o tříprocentní snížení.
Platby se ale nekrátí pouze velkým farmám. Například rolníci, kteří na dotacích získají přes pět tisíc eur (asi sto dvacet pět tisíc korun) ročně, dostanou o pět procent méně. Navíc do roku 2012 by se tento podíl měl postupně zvyšovat a nakonec by měl činit celkem deset procent.
České ministerstvo zemědělství ale nepovažuje schválený dokument za dostačující. „Některé naše požadavky se sice podařilo do konečného kompromisu prosadit, ke skutečnému zjednodušení a odstranění nerovnosti mezi členskými státy ale nedošlo. Budeme se proto snažit tyto nerovnosti odstranit v rámci našeho předsednictví Evropské unie,“ řekl LN mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič spolu se svými evropskými kolegy včera v Bruselu jednali mnoho hodin. Celkem tato jednání trvala osmnáct hodin, což je možná evropský rekord. Česká strana se spolu s některými dalšími státy ale závěrečného hlasování zdržela. „I přesto bylo dosaženo kvalifikované většiny,“ podotkl Vorlíček.
Na nerovnoprávnost mezi jednotlivými státy upozornil také prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. „Odsouhlasená čtyři procenta rozhodně nerovnoprávnost neruší. Státy jako Francie totiž mají odlišnou strukturu zemědělství,“ konstatoval Veleba.
Zatímco v České republice převažují právě velké zemědělské farmy, kterých v tuzemsku funguje zhruba osm set padesát, na Západě je situace odlišná a zemědělstvím se zabývá mnoho menších družstev. „Výhodou pro české zemědělství je, že velké farmy se s krácením dotací vypořádají lépe než menší,“ podotkl Veleba. Negativní dopad na tuzemské zemědělství by tak podle Veleby neměl být příliš velký, protože v Česku velké podniky tvoří více než devadesát procent zemědělství. Peníze, které touto změnou budou ušetřeny, ale neskončí v Bruselu, nýbrž zůstanou v členských státech a poputují do fondu na rozvoj venkova.
Státy se budou muset na možných projektech z fondu finančně podílet deseti procenty, přičemž díky speciálním programům by se k finančním prostředkům mohly dostat i ty farmy, které v rámci škrtů o část svých dotací přišly .
Farmáři se shodují, že včerejší kompromis přesto znamená výrazný posun a pozitivní krok od původního návrhu Evropské komise. „To, co komise původně připravovala, bylo velmi drastické řešení. Musíme být proto rádi, že ministr Gandalovič vybojoval alespoň dílčí změny,“ dodal Veleba.
V Bruselu se rovněž dohodla finanční pomoc pro nové členské státy Evropské unie. Tyto země tak do roku 2012 dohromady získají devadesát milionů eur ročně (přes 2,3 miliardy korun). Česko z tohoto příspěvku ukousne devět milionů eur (dvě stě třicet milionů korun).
