LN Nedávno jste řekl, že s Vítězslavem Jandákem jste kamarádi, že moc měnit nehodláte. Jak vůbec hodnotíte Jandákovu éru na ministerstvu kultury?
Podívejte se, mně se o tom mluví velmi špatně a také jsem v té věci krátce. Já si Jandáka vždycky vážil jako velmi dobrého rodinného přítele, velmi schopného herce i velmi dobrého manažera, což se týká třeba jeho organizace zlínského festivalu. Ale bohužel musím říct, že verbální tón a chování, které vnesl na post ministra kultury, si představuji jinak.
LN Styl a chování s tím samozřejmě souvisí, ale já se ptal, jak hodnotíte Jandákovy kroky a působení na ministerstvu...
Já jeho kroky nehodnotím. Hodnotím je jako předvolební kampaň ČSSD. On tam těch kroků tolik neudělal.
LN Zajímavé přece byly kupříkladu Jandákovy personální změny v oboru památkové péče, vůbec dost často jmenoval na vedoucí posty kontroverzní lidi, bouřili se proti němu i lidé z resortu...
Jsem s věcí seznámen tak krátkou dobu, že k tomu zatím odmítám zaujímat jakákoli stanoviska. Samozřejmě že personální kroky, které on tam udělal, se budou muset v mnoha ohledech přinejmenším znovu hodnotit, možná měnit. Ale ať ode mne nikdo nečeká žádnou říjnovou palácovou revoluci.
LN Právě ministerstvo kultury zmínil premiér Mirek Topolánek jako jeden z resortů, kde by personální změny učiněné tři měsíce před volbami a po volbách měly být přehodnoceny...
Ano, já osobně si myslím, že právě změny, které byly učiněny před volbami, byly změnami populistickými. Ne všechny byly přesně rozmyšlené, rozvážené. Jak říkám, vše bylo součástí předvolební kampaně a to nepovažuji za příliš elegantní.
LN Takže to budete narovnávat?
Narovnávat budu jenom to, co mně můj chudý resort dovolí, co mi dovolí má zkušenost, čisté svědomí a čest, kterou jsem byl panem Topolánkem poctěn, když mě touto funkcí pověřuje.
LN Zajímalo mě, jestli tedy budete lidi, kteří byli před volbami Jandákem dosazeni, odvolávat a jmenovat jiné?
Já nejsem ještě ani jmenován, ani schválen prezidentem, ani parlamentem. Takže nečekejte ode mě zatím vůbec žádné konkrétní rozhodnutí. U věcí, které se mi nebudou líbit, mohu zaručit, že budou změny provedeny.
LN Jaký je váš postoj k točně v Českém Krumlově?
Ta věc je podle mě složitější, protože do ní mluví příliš mnoho předpisů, státních zájmů, regionálních zájmů a zájmů UNESCO, které částečně uvažovalo o tom, že pokud tam ta točna zůstane, ztratí Český Krumlov status být na seznamu UNESCO. Zrušit tuto točnu je stejně tak nepopulární, jako je politicky velmi nepopulární ji tam zanechat.
LN Možná proto Pavel Dostál v této otázce tolik lavíroval a rozhodnutí odsouval, zatímco Jandák přišel, bouchl do stolu a řekl, že točna zůstane...
Myslím, že i toto byl ryzí populismus, a v tomto případě bych dal mnohem víc za pravdu zesnulému ministru Dostálovi, který se spíš snažil najít jakýsi konsenzus, než aby naprosto brutálně praštil div ne pivní sklenicí o stůl a řekl: točna bude.
LN Právě proto Dostál zřejmě věc příliš neřešil a celý problém spíš umně odsouval...
Ano, on to odsouval především proto, aby mohl jednat. A pane redaktore, znovu zdůrazňuji, že ode mě nemůžete zatím čekat žádné programové prohlášení ani kroky, které budu dělat, ani personální kroky, které budu dělat. Nejprve se s resortem musím podrobně seznámit, seznámit se s jeho problematikou, poznat jeho finanční možnosti, protože až doposud jsem ministerstvo vnímal jen jako divadelník a politický komentátor. Samozřejmě že na každém resortu se za osm let vlády ČSSD navršilo množství problémů. A některé se řešily tak spontánně, že pro ně nemám jiný název než populismus.
LN Nedávno jste se v jednom rozhovoru poměrně nepěkně vyjadřoval o umělcích. Vadí vám prý jejich hysterie, nenávist k Václavu Klausovi. Dokonce nemáte rád ani samotné slovo umělec. Proč je nemáte rád?
Podívejte, já spíš nemám rád to, čemu se říká umělecká fronta. Umělců si samozřejmě hluboce vážím. Ale jak jsme si mohli v minulosti všimnout, umělec, respektive umělecká fronta, je právě frontou, která má největší oslovitelnost široké veřejnosti a příliš rychle propadá momentálním náladám, než aby je zvážila, řekněme jako pracovníci v exaktních vědách a tak podobně. Ale že bych umělce neměl rád? Prokrista... sám se považuji za kumštýře. Nemám jen rád nebo nesouhlasil jsem díky svému politickému uspořádání s nějakými spontánními kroky a soudy, se kterými jsou umělci velmi rychle hotovi, než aby o nich přemýšleli.
LN Samozřejmě se ptám trochu s nadsázkou, ale nepřijal jste post ministra i proto, abyste si to s příslušníky oné umělecké fronty mohl vyřídit?
Tak tuto nadsázku kategoricky odmítám. Naopak, umělcům a organizátorům umění - a to nejen těm mediálně nejznámějším - se musí pokud možno jenom pomoct. A udělat vše pro to, aby se umělcům co nejlépe v této zemi dýchalo. A to se netýká jen umělců, ať jsou to herci, muzikanti nebo malíři. To se týká i architektů, pracovníků v kultuře. Ať jsou to ředitelé galerií nebo kasteláni.
LN O Jiřím Paroubkovi jste řekl, že je „prototyp normalizačního nomenklaturního aparátčíka, provinční sekerník s nulovým politickým talentem, jeho politický úspěch je založen na šíření strachu ve straně, která díky své ovladatelnosti a manipulovatelnosti má jen omylem ve svém názvu pojmy demokracie a sociálnost“. Dokázal byste takto stručně popsat Mirka Topolánka?
Prosím vás, nechme toho. Nechme srovnávání Mirka Topolánka. Stručně charakterizovat ho nebudu. Jen vám k tomu řeknu, že kdyby mě Jiří Paroubek požádal, abych se stal členem jeho vlády, tak nebudu ani vteřinu o něčem podobném přemýšlet a naopak to budu považovat za velikánskou drzost, a dokonce za určitý atak na mé vlastenecké smýšlení. Když jsem dostal tuto nabídku od Mirka Topolánka, považuji to za čest.
LN Prosím? V čem by byla Paroubkova nabídka „atakem na vlastenecké smýšlení“?
Protože si osud této země představuji jinak než Jiří Paroubek.
LN Jak se vám tedy zamlouvalo, když s ním Topolánek vyjednával o podpoře své vlády i v situaci, kdy už lidovci a zelení řekli, že kabinet tolerovat nebudou? Zřejmě by tak šlo o víceméně skrytou obdobu velké koalice či opoziční smlouvy...
Vyjednávat se musí. Princip politiky je vyjednávání, pane redaktore. Jestli toto potřebujete ještě nějakým způsobem upřesnit, tak je náš hovor zbytečný.
LN Jak jste hodnotil počínání prezidenta Václava Klause při povolebním vyjednávání?
Václav Klaus se chová jako nadstranický prezident a je to podle mě jeden z nejmoudřejších státníků, kterými tato země disponuje. A zaplaťpánbůh že je to muž, který se konsenzus snaží najít. Víc se o jeho povolebním počínání nebudu šířit. Toto je rozhovor mezi dvěma mobily, ne na větší politickou studii, diskusi a větší politický rozklad. Všichni víme, jaká vláda má být jmenována, všichni víme, jaké jsou její šance. Osobně si ale myslím, že ať už její osud bude jakýkoli, velmi pozitivní roli při jejím vzniku sehrál prezident profesor Václav Klaus.
LN Kdy jste si uvědomil, že jste naturelem konzervativec?
To jsem si uvědomil dávno v exilu. Protože i zahraniční sociální demokracie, respektive levicové strany, se stále pohybuje v rámci solidárních politických stran třicátých let minulého století. A místo, aby hledaly nové způsoby, jak levicově oslovit právě konzervativní část obyvatelstva, tak se od toho spíš vzdalují. Podívejte se na Francii, na Německo, na Rakousko, na Itálii, na Španělsko.
LN Jste pravidelným návštěvníkem kongresů ODS, vystupujete tam. Proč jste vlastně do této strany nevstoupil?
To je jednoduché. Protože jsem současně také politický žurnalista.
LN Pracoval jste v Rádiu Svobodná Evropa, které má přísný etický kodex. Jak to, že vám tolerovali otevřenou náklonnost k jedné politické straně? Neměl jste s tím nikdy problémy?
Problémy v žurnalistické organizaci, která je vnitřně polarizovaná - a to je téměř každá žurnalistická organizace - samozřejmě jsou. Ale víc bych se o tom nechtěl šířit.
LN Jste myslivcem, rád si chodíte zastřílet. Myslíte, že se letos stihnete vydat na podzimní lov?
To bych samozřejmě velice rád. Já nejsem jen myslivec, ale i sportovní střelec. Doufám, že mi na tuto zálibu přece jen nějaká chvilička zbude.
