Nábytek létající z oken parlamentu, řinčení skla, slzný plyn a vodní děla stříkající do demonstrantů obsah toalet, desítky zraněných na obou stranách, první oběť. Hlavní město Moldavska Kišiněv zachvátily masové protesty. Zhruba patnáct tisíc demonstrantů dává vládě jasně najevo, jak moc nevěří, že právě proběhnuvší parlamentní volby, ve kterých opět vyhráli komunisté, nebyly zfalšované. Demonstranti požadují přepočítání hlasů, ozývají se ale i hlasy volající po opakování voleb. OBSE však vydalo závěrečné prohlášení, na základě kterého již byly výsledky voleb uznány mezinárodním společenstvím.
Moldavsko, dnes nejchudší a všemi zapomenutá země Evropy, už dávno čekalo na svou „barevnou“ revoluci a teď ji možná dostalo.
Moldavská vláda se vší silou snaží, podobně jako vláda na počátku oranžové revoluce na Ukrajině v roce 2004, zabránit rozrůstání protestů zrušením spojů po celé zemi, a hlavně nedovolit Moldavanům cestovat do hlavního města. Během pondělí a úterý byla zablokována pozemní telefonická komunikace, několik nezávislých serverů. Lokální televize nemají příjem a státní rozhlas vyhrává lidovou hudbu, hranice jsou uzavřeny. Policií bylo zadrženo několik prozápadních aktivistů pro podezření z organizování masových protestů.
S opozicí jednal dosluhující komunistický prezident Vladimir Voronin a premiérka Zinaida Greceaniiová a oba souhlasili s přezkoumáním výsledků voleb, což však prezident vzápětí popřel.
Komunisté mají své jisté Dosáhne však opozice přepočítáním hlasovacích lístků satisfakce? Neoficiálně se hovoří o asi dvě stě tisících mrtvých duší, které odevzdaly svůj hlas komunistům. Ale i v případě, že by se toto podezření potvrdilo, na výsledcích voleb se pravděpodobně nic výrazně nezmění. Navíc komunisté mají v Moldavsku o spolehlivý elektorát postaráno. Ze země odešla kvůli katastrofální ekonomické situaci za prací do zahraničí už více než třetina obyvatel produktivního věku a zůstávají tu hlavně děti a důchodci, hlavní část voličů, kteří pamatují devadesátá léta po rozpadu SSSR, kdy se z relativního moldavského blahobytu propadli do časů bídy bez penze či platů.
Komunisté, jak věří, jsou jistotou pravidelných 100 dolarů penze měsíčně. Argumenty opozice o narušení voleb, o které se opírá, ale bohužel nejsou měřitelné formuláři OBSE. Hlavním problémem moldavských voleb totiž nebylo počítání hlasovacích lístků, přítomnost policie ve volební místnosti nebo neukončení kampaně ve stanovenou dobu, nýbrž sama předvolební kampaň, během které byly opoziční strany naprosto marginalizovány a očerňovány vládnoucí stranou a možnosti získávat voliče v médiích byly pro komunisty a jejich opozici v dramatickém nepoměru. Připočtemeli již velice dlouhou dobu, kdy jsou komunisté - jakkoli takzvaně prozápadní, ale stejně tak i otevřeně proruscí - v Moldavsku u moci, a tudíž jak dobře mají vše pod kontrolou, k tomu všudypřítomnou korupci, nemůžeme dojít k příliš dobrému volebnímu výsledku.
Jednou z dalších šancí opozice dosáhnout lepšího volebního výsledku by mohlo být zdržování blížících se prezidentských voleb. Pokud totiž nebude parlamentem zvolen prezident republiky do 8. června, budou muset být opakovány parlamentní volby, což by opozici v dané situaci mohlo pomoci zaktivizovat i nepříliš ukázněné voliče žijící doma i dlouhodobě v zahraničí. Jinak už budou mít komunisté s většinou v parlamentu a prezidentem budoucí podobu ústavy plně ve svých rukou. Nepodaří-li se však vyřešit problém Podněstří, separatistické republiky na východě oddělené od země za pomoci 14. armády SSSR nedlouho po získání nezávislosti země v roce 1991, kde jsou protiprávně stále zabydleni ruští vojáci, nezlepší se ekonomická ani politická situace země. Tato černá díra Evropy, kterou se pašuje všechno od zbraní přes kuřecí maso po lidi a která na daních okrádá Moldavsko o stovky milionů dolarů ročně, odrazuje investory a dlouhodobě destabilizuje a mezinárodně poškozuje celou zemi.
Moldavsko, které má ve svých prioritách integraci s EU, je však natolik závislé na Rusku, že postačí, aby Moskva zastavila import moldavského vína, o plynu nemluvě, a zkolabovaná země mu udělá další a další ústupky. Země se zmítá mezi touhou integrovat se se Západem a fatální závislostí na Rusku, strach před ním ji strhává zpět. Ani Evropa to ale se svou otevřeností nepřehání, když tu některé evropské země ani neotevřely velvyslanectví a nechají Moldavany, aby si pro vízum cestovali do Rumunska. Češi pro změnu zastavili Moldavanům v těchto dnech výdej víz zcela. A tak tu možná budou dál pěstovány hlavně sladké odrůdy révy určené pro konzumenty v Rusku. Pro ty pěstitele, kteří se postavili tomuto trendu čelem a přeorientovali se na „evropštější“ druhy rév, totiž nemáme dobrou zprávu - Evropa nemá zájem. Příští dny ukážou, nakolik na tom dokáže „révová“ revoluce něco změnit.
***
Moldavsko
Do roku 1945 byla většina země součástí Rumunska. Za SSSR se do zemědělské Moldávie za odměnu posílalo na důchod. Rozpad sovětského trhu a válka o Podněstří Moldávii zruinovaly. Dnes je čtyřmilionová vnitrozemská země nejchudším státem Evropy. HDP na obyvatele bylo loni 2500 dolarů, desetkrát menší než v Česku. lup
O autorovi| Laura Kopecká, humanitární pracovnice
