Diplomatický zdroj ve Washingtonu řekl, že pravděpodobným termínem bude závěr první červencové dekády. "Bude to začátkem července," řekl bez dalších podrobností Schwarzenberg.
"Až se oficiálně obě strany dohodnou, tak se to sdělí. Já to už sice vím, ale patří k mezinárodní zdvořilosti, že to neprásknu médiím před tím, než se to oficiálně sdělí," uvedl.
Se svojí resortní kolegyní se Schwarzenberg setkal o víkendu na konferenci Bilderberského klubu ve městě Chantilly v americkém státě Virginie. "Potvrdila mi, že to bude začátkem července," řekl český ministr.
Jediným problémem při stanovování termínu bylo podle něho najít datum, které by vyhovovalo oběma stranám. "Ona (Riceová) má nabitý kalendář a já ostatně také," vysvětlil. "Abychom našli nějaký den, kdy jsme oba v Praze a máme nejen hodinku čas, nýbrž trochu víc, to nebylo tak lehké," poznamenal.
Americká ministryně se podle kuloárových zdrojů zdrží v Praze zřejmě krátce. Při stejné evropské cestě navštíví asi také Polsko, kde Spojené státy hodlají vybudovat základnu s deseti obrannými protiraketovými střelami.
Schwarzenberg předpokládá, že za Českou republiku podepíše hlavní smlouvu o vybudování radaru on. Bude-li dohodnuta i druhá smlouva o pobytu amerických vojsk, podepíší s Riceovou oba dokumenty.
V rozhovoru pro agenturu AP šéf české diplomacie připustil, že jeho vláda nemá dostatečnou podporu k ratifikaci dohody v parlamentu, který musí o textu rozhodovat. Vyjádřil však přesvědčení, že vládu posílí říjnové senátní a místní volby. Parlament podle něj bude s to po volbách dohodu schválit.
Schwarzenberg podle AP také řekl, že americké plány na vybudování protiraketového systému v Evropě nezávisí na dohodě s Polskem, kterou ohrožují některé polské požadavky. Pokud Polsko střely odmítne, Spojené státy podle českého ministra pro ně mohou najít jiná místa.
USA chtějí v Polsku umístit deset střel určených k likvidaci případných nepřátelských raket, odpálených především z Íránu. V Česku má být vybudován americký speciální radar, který by nepřátelské rakety pomáhal zaměřovat.
Zařízení systému v obou zemích mají obsluhovat američtí vojáci. Proti
budování částí protiraketového štítu USA v Evropě tvrdě vystupuje Rusko, které v něm vidí hrozbu pro vlastní bezpečnost. Írán podle Moskvy nepředstavuje hrozbu uváděnou Washingtonem.
"Až se oficiálně obě strany dohodnou, tak se to sdělí. Já to už sice vím, ale patří k mezinárodní zdvořilosti, že to neprásknu médiím před tím, než se to oficiálně sdělí," uvedl.
Se svojí resortní kolegyní se Schwarzenberg setkal o víkendu na konferenci Bilderberského klubu ve městě Chantilly v americkém státě Virginie. "Potvrdila mi, že to bude začátkem července," řekl český ministr.
|
Šéf české diplomacie připustil, že jeho vláda nemá dostatečnou podporu k ratifikaci dohody v parlamentu, který musí o textu rozhodovat.
Americká ministryně se podle kuloárových zdrojů zdrží v Praze zřejmě krátce. Při stejné evropské cestě navštíví asi také Polsko, kde Spojené státy hodlají vybudovat základnu s deseti obrannými protiraketovými střelami.
Schwarzenberg předpokládá, že za Českou republiku podepíše hlavní smlouvu o vybudování radaru on. Bude-li dohodnuta i druhá smlouva o pobytu amerických vojsk, podepíší s Riceovou oba dokumenty.
V rozhovoru pro agenturu AP šéf české diplomacie připustil, že jeho vláda nemá dostatečnou podporu k ratifikaci dohody v parlamentu, který musí o textu rozhodovat. Vyjádřil však přesvědčení, že vládu posílí říjnové senátní a místní volby. Parlament podle něj bude s to po volbách dohodu schválit.
Schwarzenberg podle AP také řekl, že americké plány na vybudování protiraketového systému v Evropě nezávisí na dohodě s Polskem, kterou ohrožují některé polské požadavky. Pokud Polsko střely odmítne, Spojené státy podle českého ministra pro ně mohou najít jiná místa.
USA chtějí v Polsku umístit deset střel určených k likvidaci případných nepřátelských raket, odpálených především z Íránu. V Česku má být vybudován americký speciální radar, který by nepřátelské rakety pomáhal zaměřovat.
Zařízení systému v obou zemích mají obsluhovat američtí vojáci. Proti
budování částí protiraketového štítu USA v Evropě tvrdě vystupuje Rusko, které v něm vidí hrozbu pro vlastní bezpečnost. Írán podle Moskvy nepředstavuje hrozbu uváděnou Washingtonem.
