S minulostí zachází na novém albu Ringo George Paul John nanejvýš pozoruhodně kapela nenápadného názvu B4. Je to vlastně frakce divadla Handa Gote, jehož představení jsou performancemi plnými starých přístrojů. Tomáš Procházka a jeho kolegové propadli poezii chrčivých reproduktorů zn. Tesla, spotřebičů, které nechyběly v domácnostech šedesátých let, rozhlasu po drátě i drážních hlášení ze starých nádraží. Byla to doba neustálých poruch: Handa Gote se pojmenovali podle japonského výrazu pro pájku.
Svět vzpomínek teď propojili s groovem, odpíchnutou melodickou(!) muzikou s varhanami, trochu jako newyorští Medeski Martin& Wood. A přes to všechna ta patina, realistický soundtrack sedmdesátých let. Která kapela si píše na vizitku jako inspiraci domácí diskoproducenty Petr a Pavel Orm nebo matadory maďarského rocku Lokomotiv GT? Jistě, vedle nich stojí Einstürzende Neubauten a Captain Beefheart.
Tajemné, lehce potměšilé album od B4 má v sobě líbivost i tvrdohlavost. Patří k tomu nejvýraznějšímu a v pravém slova smyslu nejsoučasnějšímu, co čeští muzikanti letos vydali. Desce by sice neškodila soustředěnější dramaturgie, která je roztěkaná jako některé kusy od Handa Gote. Ale způsob, jakým B4 skládají něco nového z objevů na půdě, je v principu výtečný. Může posluchače dovést k mnohem širší úvaze o minulosti československých rodin, institucí, technologií, popkultury a médií. Skromný label Polí pět tentokrát kápl na něco, co by se mohlo dotknout širokého publika.
O autorovi| Pavel Klusák, hudební publicista
