WASHINGTON Čínský prezident Chu Ťin-tchao zpochybnil krátce před začátkem své návštěvy Spojených států význam dolaru ve světovém měnovém systému. „Současný mezinárodní měnový systém je produktem minulosti,“ řekl prezident Chu v exkluzivním rozhovoru, který v neděli písemně poskytl dvěma americkým deníkům, Washington Postu a Wall Street Journalu. Státní návštěva z Číny, kterou prezident Obama ve Washingtonu dnes přivítá, bude trvat tři dny a čínský první pár navštíví vedle hlavního města i Chicago. Cílem společných jednání je upevnit americkočínskou spolupráci a posunout ji na novou úroveň.
Za všechno může měna, ta vaše „Není pochyb o tom, že mezi námi existují rozdíly a citlivé otázky,“ řekl čínský prezident. Podle něj si musí oba partneři uvědomit, že na spolupráci vydělávají, zatímco na neshodách tratí.
Podle Chu Ťin-tchaa je důležité, aby obě země našly společnou platformu pro řešení problémů, jako jsou boj s terorismem a jaderné odzbrojování. Nejdůležitější jednání se ale budou týkat národních měn. Kritika Spojených států směřuje k silně podhodnocenému jüanu, který převažuje misku vah amerického exportu ve prospěch Číny.
„Silně podhodnocený jüan je klíčovým finančním pokřivením v současné světové ekonomice,“ říká Niall Ferguson, profesor Harvardovy univerzity. Kurzy většiny měn se pohybují v závislosti na trhu, čínská měna je významnou výjimkou. „V podstatě platí pravidlo 10:10. Díky podhodnocenému jüanu je desetiprocentní růst čínské ekonomiky zároveň desetiprocentním nárůstem nezaměstnanosti v USA,“ dodává Ferguson. Čína se proti takovým tvrzením brání a upozorňuje, že americká centrální banka Fed lehkomyslně vydává do oběhu stovky miliard dolarů, aby oživila stagnující ekonomiku, a tím také uměle podhodnocuje dolar.
„Monetární politika Spojených států zásadně ovlivňuje i globální hotovost a pohyb kapitálu, proto by měla být americká hotovost držena na rozumné a stálé úrovni,“ podotýká čínský prezident. Jeho názory na zastaralost měnového systému založeného na dolaru jen podtrhují snahy Číny o zvýšení významu vlastní měny v mezinárodním měřítku. Čína tvrdí, že kurz jüanu bude postupně posilovat, ale sám, bez nátlaku zahraničí.
Prezident Chu dodává, že „vytvořit z jüanu mezinárodní měnu bude velmi dlouhý proces“. K postupnému oslabování dolaru Čína podnikla v posledních týdnech již několik kroků. Za ropu, kterou do Číny od prosince přivádí v obrovském množství nový ropovod ze Sibiře, poprvé v historii neplatí Číňané v dolarech, ale vystačí si s vlastní měnou, protože Čína s Ruskem zavedly v prosinci vzájemnou směnitelnost rublů za jüany. V minulém týdnu také začala směňovat čínská Bank of China jüany na území USA.
Zbraně Tchaj-wanu a dalajlama Problémy, které v posledních měsících vzájemné vztahy obou zemí ochladily, se týkaly především americké zásilky zbraní pro Tchaj-wan nebo návštěvy dalajlamy v Bílém domě. Rozkoly způsobila i cenzura Googlu nebo americké námořní manévry u Jižní Koreje. Lidská práva jsou oblastí, na které se demokratická a komunistická vláda zřejmě neshodnou. Čína se proto ohradila proti rezoluci americké Sněmovny reprezentantů, která ocenila práci vězněného disidenta Liou Siao-poa.
Partnerství velmocí stabilizuje Asii a celý zbytek světa Novou spolupráci mezi oběma rivaly vidí čínský prezident v několika oblastech. Především v energetice, rozvoji infrastruktury a letectví.
Čínská zpravodajská agentura Xinhua v neděli uvedla, že nehledě na určité rozdíly bude vzájemné konstruktivní a rozsáhlé partnerství mezi těmito světovými velmocemi velmi prospěšné a zajistí stabilitu nejen v Asii, ale i ve světě.
V prosinci obě země uzavřely sedm nových dohod k podpoře amerického vývozu včetně dohody o ochraně duchovního vlastnictví. Čína tak vyšla vstříc USA, které přicházejí o miliony dolarů ročně kvůli čínskému pirátství a porušování autorských práv. Podle průzkumu televizní stanice CNN se celých 60 procent Američanů obává zvyšujícího se vlivu Číny, a dokonce vnímá rostoucí význam čínské ekonomiky jako ohrožení.
