Modrobílé oblečení mu sluší mnohem více než dřívější zelený komplet, svěřuje se jedna žena druhé. Nemluví však o svém synovi, manželovi, a dokonce ani o psovi, nýbrž o domácím robotovi. Oválný disk, který „šmejdí“ po bytě a uklízí, člověka v ničem nepřipomíná, přesto mu jeho uživatelé s chutí dávají jména, mluví na něj nebo ho oblékají.
Čistič připomínající velký puk je vybavený důmyslným systémem kartáčů a „chapadel“ pro sběr a odstraňování špíny. Nechybí ani citlivé senzory, které varují před překážkami, především v podobě nábytku, a pomáhají zvolit nejvhodnější trasu pohybu po místnosti.
Přestože byl oválný robot vyvinut jako pomocník v domácnosti, ukazuje se, že ve skutečnosti plní i řadu dalších funkcí. Stává se hračkou pro děti, pobaví návštěvu nebo třeba částečně nahradí zvířecího mazlíčka. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které loni mezi téměř čtyřmi stovkami majitelů tohoto oválného disku provedly Ja-Young Sungová a Rebecca Grinterová z Georgia Institute of Technology v Atlantě. Výsledky zveřejnily v březnu v Amsterdamu na mezinárodní konferenci zaměřené na vztahy lidí a robotů.
Ukázalo, se že majitelé dávají robotům jména, přiřazují jim pohlaví a upravují jejich zevnějšek. Pouští si je také jen tak pro radost po místnosti nebo se s nimi chlubí přátelům. Oválný disk se stává členem domácnosti podobně jako pes a kočka (Podrobné výsledky výzkumu viz grafika).
Jedna z účastnic studie Kathy Morganová například uvedla, že svého robota „ozdobila“ nálepkou s nápisem NAŠE DÍTĚ. Tím chtěla ukázat, že je právoplatným členem rodiny. „Milujeme ho. Osvobodil nás od každodenní dřiny při úklidu,“ komentovala Kathy Morganová svůj vztah k robotovi na stránkách časopisu New Scientist.
Ja-Young Sungová se domnívá, že podobné chování není ojedinělé. „Lidé chtějí, aby jejich roboti vypadali zajímavě, protože je považují za něco více než jen za přístroje,“ podotýká výzkumnice.
Citová vazba k „chytrým strojům“ se neprokázala jen u hospodyněk, ale také třeba u elitních vojáků. Američanům nasazeným v Iráku pomáhají roboti Packbot a Talon. Likvidují bomby a vyhledávají nášlapné miny. Jak informoval deník Washington Post, došlo-li při explozi ke zničení robota, vojáci to často nesli velmi těžce. Cítili se smutní a osamocení.
Odborníci se nyní snaží identifikovat vnější znaky a schopnosti robota, díky nimž ho člověk snáze přijme jako partnera. Jak naznačují některé výzkumy, hraje značnou roli vzhled „chytrého stroje“.
Vědci vedení Frankem Hegerem z univerzity v německém Bielefeldu sledovali pomocí magnetické rezonance dění v mozku lidí, kteří při plnění určitých úkolů komunikovali se čtyřmi různými protějšky. Prvním byl obyčejný počítačový program, druhým dvě robotické paže, které ovládaly prostřednictvím klávesnice počítač, třetím humanoidní robot sedící u počítače a čtvrtým skutečný člověk.
Dvojice si měla vybrat mezi spoluprací a podrazem. Pokud se oba účastníci rozhodli pro kooperaci, získali nejvíce. V případě, že jeden volil spolupráci a druhý úskok, mírně profitoval podrazák. Důležité tak bylo správně odhadnout chování soupeře.
Snímky zobrazující činnost mozku 32 účastníků experimentu mluvily jasně: oblast spojovaná se schopností člověka hodnotit duševní stav druhých se aktivovala při setkání s člověkem, ale i se strojem. Lidský protějšek vyvolal její největší „rozsvícení“ a také při kontaktu s humanoidním robotem „žhnula“ oblast poměrně vydatně. Její aktivita poklesla v případě robotických ramen a nejmenší pak byla při hře s pouhým počítačovým programem. Ukázalo se, že humanoidní roboty vnímáme podobně jako skutečné lidské bytosti. Potvrzuje to i výzkum Daniela Levina z Vanderbilt University. Ten společně s kolegy natočil videa znázorňující roboty v různých situacích. Vzniklé filmy pustil několika dobrovolníkům a požádal je o vyplnění krátkého dotazníku. V odpovědích pak účastníci experimentu připisovali robotům typicky lidské záměry a úmysly.
Jiný pokus naznačil, že schopnost spolupracovat a navazovat vztahy s robotem závisí také na pohlaví. Paul Schermerhorn z Indiana University požádal 24 mužů a 23 žen, aby spolupracovali s robotem při řešení matematické úlohy. Na metrovém těle seděla hlava se dvěma kamerami připomínajícími oči, syntetický hlas umožňoval komunikaci s okolím. Při experimentu se ukázalo, že muži vnímali robota více jako člověka, ženy spíše jako stroj. Jak naznačilo další zkoumání, lidé snadněji komunikovali s robotem, u kterého si určili pohlaví.
Představa, že vztah člověka a stroje dosáhne stejné intenzity a kvality jako vztah dvou lidí, však stále působí jako scéna ze sci-fifilmu. Hiroši Išiguro z univerzity v Ósace v Japonsku je však v tomto ohledu optimistou.
Vytvořil svého vlastního robotického dvojníka na dálkové ovládání. Tvář je k nerozeznání od živé předlohy, a to včetně mimiky. „Lidé reagují na mou kopii zcela přirozeně. Když ji míjí, prostě pozdraví,“ pochvaluje si Išiguro v časopise New Scientist. Podle něj budí robotický dvojník respekt u studentů i podřízených na univerzitě. Ti totiž často v první chvíli nevědí, zda nepotkali „originál“. Hiroši Išiguro ve svých experimentech pokračuje a věří, že se roboti jednou stanou rovnocennými partnery lidí.
sledování robota pro zábavu 276
předvádění návštěvám 217
hry a testy schopností 141
přiřazování pohlaví 135
pojmenovávání 87
přiřazení osobnostních charakteristik 44
rozhovor s robotem 43
navlékání do oblečků (nahoře) 42
***
Došlo-li při explozi ke zničení robota, vojáci to často nesli těžce
Domácí mazlíček či partner vyrobený v laboratoři
Náročné, nebezpečné nebo monotónní práce. Pro plnění takových úkolů byly původně konstruovány „chytré stroje“. Nyní se však stávají společníky a sociálními partnery lidí.
Oválný robot Roombo zastane doma spoustu práce. Kromě úklidu, ke kterému je především určen, ho lidé využívají pro zábavu nebo jako společníka. Vyplynulo to z dotazníkového šetření u 379 majitelů (tabulka).
Hiroši Išiguro z japonské Ósaky vytvořil své robotické dvojče na dálkové ovládání. Tvář robota je k nerozeznání od živé předlohy, a to včetně mimiky.
Armádní roboti Packbot a Talon pomáhají v Iráku při likvidaci bomb a vyhledávání povstaleckých min. Dojde-li při explozi ke zničení robota, američtí vojáci to často nesou velmi těžce.
