V hloubce více než pěti tisíc metrů objevili vědci místa pustá jako poušť i oblasti kypící životem
Podmořský příkop, velikostí srovnatelný s Grand Canyonem, zkoumali vědci s pomocí robotu ISIS. Podle vedoucího projektu profesora Douga Massona nebylo jasné, co přesně ponorka na dně kaňonu objeví.
Část expertů odhadovala, že oblast bude plná života, jiní předpokládali spíš biologickou poušť. Ve skutečnosti je podmořský kaňon směsí obojího. Některé oblasti, například stěny, jsou „živé“, porostlé chladnomilnými korály, zatímco jiné partie zasypané pískem jsou bez nejmenších známek života.
„Hlubokomořské dno je prozkoumáno pouze asi ze tří procent,“ říká profesor Doug Masson z britského Národního oceánografického ústavu v Southamptonu. „Naše expedice je začátkem snahy o komplexnější poznání tohoto prostředí.“
Britská výprava je součástí projektu Hermes, který se zaměřuje na zkoumání hlubinných ekosystémů u pobřeží Evropy. Cílem je mimo jiné zjistit, zda se současné klimatické změny projevují také na dně oceánů.
V této fázi projektu Hermes se vědci zaměřili na podmořský kaňon hluboký přibližně pět kilometrů a dlouhý 230 kilometrů. Nachází se u portugalského pobřeží severně od Lisabonu, nedaleko města Nazare. O jeho přítomnosti vědí oceánografové již řadu let, ale o tom, co ve skutečnosti ukrývá, se dosud nemohl přesvědčit žádný z nich. Přitom průrva je svou velikostí a hloubkou srovnatelná s Velkým kaňonem řeky Colorado v USA.
Školní třída v pásmu věčné tmy
Průměrná hloubka světového oceánu se pohybuje okolo 3700 metrů. Už v hloubce několika málo stovek metrů však začíná prakticky zcela neznámá oblast, které by staří geografové na svých mapách dali označení „Terra Incognita“.
Důvodem mizivých znalostí jsou vysoké náklady na výzkum v prostředí, kde vládne drtivý tlak, naprostá temnota a chlad. Batyskafy a některé miniponorky se sice do těchto hlubin ponořit mohou, ale jen nakrátko – a především za příliš mnoho peněz. Teprve roboty, které nemusí mít na svých palubách lidi, dokáží z několikakilometrových hlubin přinášet opravdu cenné a komplexní informace.
Takovým robotem disponuje i britský tým, jenž se vydal zkoumat podmořský kaňon u portugalského pobřeží. Robot se jmenuje ISIS a je společným dílem konstruktérů Národního oceánografického centra v Southamptonu a amerického Oceánografického institutu Woods Hole. Jde o zdokonalený model staršího amerického stroje Jason II a může se potopit do hloubky šesti a půl kilometru. Není to robot v plném slova smyslu, který by pracoval zcela samostatně, ale stroj řízený na dálku.
Vědci tedy ISIS řídí z paluby britské výzkumné lodi James Cook. Osvědčil se už při expedici směřující k břehům Antarktidy, kde mimo jiné zkoumal i unikátní ekosystémy u termálních vývěrů v několikakilometrových hloubkách.
Mise lodi James Cook začala letos 14. května, kdy vyplula z přístavu Vigo na výpravu podél západního pobřeží Evropy. Na palubě byli kromě vědců také učitelé z Velké Británie, Španělska a Portugalska, kteří prostřednictvím internetu sdělovali své poznatky žákům. Nešlo jen o vědecké výsledky, ale především o přiblížení každodenního života vědců na palubě výzkumného plavidla. Projekt nazvaný classroom@sea má pomoci popularizovat vědu.
Letošní výprava lodi James Cook se skládala ze tří částí. Během první části oceánografové za pomoci robotu ISIS zkoumali bahenní sopky na dně cádizského zálivu. Jde o podobné útvary, jaké se nacházejí i na pevnině – mimo jiné také v Čechách nedaleko Mariánských Lázní (lokalita Soos). V kráterech podobných malým sopkám zde skrz bahno a jemné sedimenty probublávají sopečné plyny z hlubin země.
Druhá část výzkumu se zaměřila na portugalský podmořský kaňon Nazare. Vědci spouštěli ISIS vybavený televizními kamerami do vln přes palubu lodě, aby pak v bezpečí její kontrolní místnosti mohli sledovat obrazy z několikakilometrových hloubek.
Zažili přitom nejedno překvapení – například setkání se žralokem v hloubce více než tři a půl kilometru. Záběr zcela změnil představy hydrobiologů o tom, do jakých hlubin se tito predátoři odvažují.
Sledování klimatických změn
Jiným překvapením byly pro vědce útesy tvořené studenovodními korály v několikakilometrové hloubce, kam nedosáhne sluneční svit. Ukázalo se, že hlubokomořské dno není jen poušť, ale místy se na něm vyskytují bohatě strukturované ekosystémy. „Našli jsme sice rozlehlé oblasti téměř bez života, ale také místa s rozsáhlou biologickou aktivitou,“ prohlásil mořský biolog Paul Tyler z Národního oceánografického ústavu v Southamptonu.
Podle profesora Tylera expedice projektu Hermes také umožní získat základní data pro pozdější sledování vlivu klimatických změn na hlubokomořské ekosystémy.
„Monitorujeme změny nejen na povrchu, ale také v pětikilometrové hloubce,“ řekl Paul Tyler. „Ve skutečnosti na naší planetě neexistujemísto, které by bylo vůči klimatickým změnám imunní.“
Po krátkém odpočinku v Lisabonu začala v červenci třetí část výpravy. James Cook zamířil k irskému pobřeží, kde stejnými metodami, jaké používal u Portugalska (včetně nasazení ISIS), nyní zkoumá podmořský kaňon Whittard.
Obrázek
Jako na jiné planetě
Britský robot ISIS prozkoumal podmořský kaňon u pobřeží Portugalska hluboký více než 5000 metrů, aby přinesl vědcům informace o světě, který je zatím téměř stejně neznámý jako planety sluneční soustavy.
Dálkově ovládaný podmořský stroj ISIS: na horní hraně robota jsou světla (1), pod nimi kamera (2) a na rozích mechanická chapadla (3), ukládající vzorky na plošinu (4)
„Hlubokomořské dno je zatím prozkoumáno pouze asi ze tří procent. Naše expedice je začátkem snahy o komplexnější poznání tohoto prostředí,“ říká profesor Doug Masson, vedoucí projektu z britského Národního oceánografického ústavu v Southamptonu.
Robot odebírá vzorky z podmořského bahenního vulkánu. Vědci tak mohou získat údaje o plynech vycházejících z hlubin Země.
Tabulka
robot ISIS
délka: 2,7 m
šířka: 1,5 m
výška: 2 m
hmotnost na suchu: 3 t
hmotnost přídavného
vědeckého zařízení: 70 kg
maximální ponor: 6500 m
cena: 4,5 milionu liber
loď James Cook
délka: 89,5 m
šířka: 18,6 m
výtlak: 5800 t
pohon: dieselelektrický
soběstačnost na moři: 50 dní
posádka: 32 vědců,
9 důstojníků,
13 námořníků
