Ačkoli roboti jako švábi nevypadají, jsou natřeni chemikáliemi, které vydávají zápach skutečného hmyzu. Obyvatelé kolonie jim natolik důvěřují, že se jimi nechají svést k chybnému chování, například si jako úkryt vyberou světlé místo, ačkoli normálně se vždy ukrývají do tmy.
„Novinkou je to, že ty roboty neřídí na dálku člověk, jsou autonomní a jednají na sociální úrovni obvyklé v kolonii hmyzu. Jsou pro nás nástrojem, jak získat informace o mechanismu rozhodování skupiny živoucích zvířat,“ sdělil Halloy.
Mozek se učí v interakci s okolím a vytvořit robota schopného učení znamená napodobit aspoň částečně neurologické spoje, které se odehrávají v mozku. Pak je možné i u robotů navodit schopnost vnímání a útržkovité paměti, řekl agentuře Reuters Gerald Edelman z ústavu neurologie v San Diegu, který je odborníkem v oboru simulace aktivity lidského mozku. Edelman popsal robota jménem Darvin VII., který byl vybaven videokamerou, mikrofonem a uchopovacím zařízením schopným rozlišovat mezi různými ocelovými kostkami podle jejich vodivosti, což je proces související s hmatem. V experimentu zaměřeném na rozpoznání hodnot pak uměl rozlišovat mezi kostkami podle nabídnuté odměny.
