Režisér Ondřej Trojan právě natáčí film Občanský průkaz. Scénář napsal Petr Jarchovský podle knihy Petra Šabacha, jež byla publikována před třemi lety.
Po vydání Občanského průkazu museli i ti, kdo byli unaveni „šabachovštinou“ a jí inspirovanými filmy Šakalí léta, Pelíšky či Pupendo, zbystřit. Občanský průkaz totiž nebyl jen sledem historek z dob, „kdy to bylo jako všechno fakt těžký, komanči nás tlačili ke zdi, ale zároveň jsme byli mladý, a tak to vlastně bylo prima...“. Nyní Petr Šabach (1951) poslal svým čtenářům další „balonek“ v podobě povídkové knihy Škoda lásky.
V roce 2006 autor v rozhovoru pro LN uvedl o výhledech na novou knihu toto: „Chtěl bych napsat knihu, která by se měla jmenovat Dějiny rokenrolu v Čechách. Rockový hvězdy jsou sice děsně nedovzdělaný a leccos markýrujou, ale nějak se jim to promíjí, protože nám pomohly přes ty mejdany a s holkama... Bude to zase lepení vlaštovčích hnízd, já nic jinýho neumim.“ O rok později v rozhovoru pro LN o připravovaném titulu dodal: „Lezoumi z toho povídky, které chci propojit.“
Jestli Petr Šabach mluvil v obou případech o vznikajícím rukopisu nyní vydané knihy Škoda lásky, těžko s určitostí tvrdit. Nicméně povídky to jsou, v mnohých z nich jde o rokenrol a všechny pojí právě hudební téma.
To ruština ještě byla povinná Po zmíněném Občanském průkazu ale nyní nešlo ani tak o to, jak se autorovy prvotní představy nakonec posunuly, jako spíše o to, jestli dokáže udržet nastavenou laťku. A tady lze odpovědět jednoznačně: Ano, dokázal to. A k tomu je ještě třeba dodat to, že zatímco mnozí déle vydávající autoři jsou čím dál tím stejní, Petr Šabach zůstává i v posledních dvou knihách stále svůj, a přitom je pořád lepší.
Třináct povídek totiž tvoří velmi vyrovnaný soubor. Povedené jsou jak ty, které se týkají zmiňovaného rokenrolu, tak ty, v nichž hraje prim hudba vážná. Někdy má člověk pocit, jako by přímo slyšel autora vyprávět, jindy si zas pasáže říkají o - ovšem chápavé - filmové zpracování.
Také to vypadá, že humor Petra Šabacha zjemněl, v tom smyslu, že je skrytější, není tolik „na očích“, o to je však pak působivější. A taktéž jako by se nyní v povídkách daleko silněji vyjevovalo, že autor není žádný automat na historky, nýbrž že jde o intelektuála, jenž jen jakousi shodou okolností tráví notně svého času v hospodách a jehož kožené, duchamorné hovory k smrti nudí.
Nicméně, aby to zas nevypadalo, že Petr Šabach už není tím, čím se zdál být. I ve Škodě lásky je opět jakýsi retro-směr, ocitáme se v dobách, kdy byla povinná ruština, kdy rokenrol byl něco úplně jiného než big beat a kdy byl děsný odvaz odpovídat hluché stařence na otázku, zda nechcete čaj: „Polibte nám prdel, babičko!“
V tomto směru také potěší přítomnost některých dnes už málo používaných výrazů - baterce se zde říká „tříbuřtovka“ a hrozba těhotenství je vyjádřena větou plnou obav, aby kluk nepřivedl „ňákou z těch holek na mlíko“... Ostatně v těchto povídkách je obecně daleko důležitější, co se říká, než kdo to říká.
Další fádní odpoledne Za krátkými prózami je rovněž cítit prožitost či odposlouchanost příběhů, a přesto, že jde opravdu o knihu celkově nadprůměrnou, k zdařilejším číslům přece jen patří ty, kde si umíme představit jako vypravěče nebo jednu z postav samotného Petra Šabacha.
Závěrečná próza s názvem „I AM“ pak je tematicky příbuzná povídce Bohumila Hrabala Fádní odpoledne, pocházející z jeho debutu Perlička na dně, kterou velice zdařile zfilmoval Ivan Passer.
Petr Šabach samozřejmě není Bohumil Hrabal, ani jím být nechce. Podobné mají snad jen časté vysedávání v hospodě a následný „spisovatelský“ nadhled nad restauračním úlem... Nicméně, často se dnes zvažuje, zda je ta která kniha pro čtenáře dost atraktivní, zda ji dočtou, či zda tím, že ji nedočtou, nebude zas ohrožena obecná „důvěra“ v literaturu.
Škoda lásky je souborem, který je čtivý, ale přitom není vůbec hloupý, který je vtipný, ale přitom se nepodbízí. Přesně taková má asi podle mnohých dnes kniha být. A v neposlední řadě jsou takové povídky taky kumšt.
HODNOCENÍ LN ****
Petr Šabach: Škoda lásky
Paseka, Praha 2009, 154 stran
Petr Šabach (1951) Autor populárních knih Šakalí léta, Hovno hoří, Opilé banány či Občanský průkaz. Na základě jeho próz vznikly filmy Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo nebo U mě dobrý. Po třech letech vydalo nyní nakladatelství Paseka jeho nový povídkový soubor s názvem Škoda lásky.
