Drony již má v arzenálu každá armáda na světě, pozornost však musí zaměřit také na obranu proti nim. „Bez toho bude vždy na ráně a bude ztrácet značné množství sil a prostředků,“ vysvětluje Jan Farlík, vedoucí katedry protivzdušné obrany a proděkan Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně.
Lidovky.cz: Můžete pro začátek definovat dron, nebo je lépe použít výraz bezpilotní létající prostředek? Odkud se vlastně vzal název dron?
Slovo dron se začalo používat v hobby sféře v době, kdy se začaly prodávat první koptéry. Správný název je bezpilotní prostředek, anglicky Unmanned Aerial Vehicle – UAV, ale stále častěji se používá termín bezpilotní systém, Unmanned Aerial System – UAS. To proto, že za UAS počítáme vše, tedy nejen samotné letadlo, ale i operátora, který jej ze země řídí. Pojem UAV pak pouze pro to, co létá, tedy samotný bezpilotní prostředek. Obecně je ale dron již tak vžitý pojem, že i samotná Severoatlantická aliance přijala tento termín za platný v případě, že se bavíme o bezpilotních prostředcích do 150 kg váhy. To znamená, že podle dokumentu NATO C-UAS Handbook verze 2 dronem nazýváme bezpilotní prostředek, pokud má hmotnost do 150 kg.
Lidovky.cz: Kdy začaly být tyto prostředky využívány ozbrojenými silami a k jakým účelům byly původně používány?