Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Rok 2008 bude rokem Hlávky

Česko

PRAHA Akademie věd zahájí zítřejším koncertem České filharmonie jubilejní rok Josefa Hlávky. Od smrti významného českého architekta, stavitele a mecenáše vědy, umění a vzdělanosti uplyne letos v březnu sto let.

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) zařadila tento den mezi letošní světová kulturní výročí. Program Hlávkova roku nabízí konference o architektuře v České republice. Naplánovány jsou i cykly přednášek o Hlávkovi, slavnostní odhalení jeho busty v Národním muzeu, koncerty, workshopy a výstavy. Česká národní banka vydá stříbrnou pamětní minci.

Jubilejní rok připravily společně Akademie věd České republiky a nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Nadaci Hlávka založil v roce 1904 a odkázal jí veškerý svůj majetek.

Na oslavách se budou podílet přední české kulturní instituce a vysoké školy. Bude mezi nimi například Univerzita Karlova, České vysoké učení technické, Národní muzeum, Národní galerie a rovněž Česká filharmonie.

Hlávka (1831 až 1908) byl jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století. Byl významným architektem, stavitelem, zakladatelem a prvním prezidentem České akademie pro vědy, slovesnost a umění. To byla předchůdkyně nynější akademie věd.

Tvůrčí činnost architekta a stavitele Hlávky obohatila kulturní dědictví národů České republiky, Rakouska a Ukrajiny.

Ve Vídni postavil podle projektu architektů Eduarda van der Nülla a Augusta von Siccardsburga Dvorní operu. Stavěl i projektoval také kostely, paláce, muzea, školy, obchodní i činžovní domy. Za své aktivity získal mimo jiné druhou hlavní cenu za architekturu na světové výstavě v Paříži.

V Praze Josef Hlávka projektoval a postavil budovu Zemské porodnice, komplex domů ve Vodičkově ulici (kde je dnes mimo jiné restaurace McDonald's), prosadil i investoval stavbu studentských kolejí, které mají jeho jméno.

Po velké povodni v Praze, kdy se v roce 1890 zřítila část Karlova mostu, prosadil projekt jeho obnovy do původní podoby z doby Karla IV.

Autor: