První kompletní přečtení lidského genomu trvalo deset let, spolklo tři miliardy dolarů a zaměstnalo tisíce genetiků. Je pozoruhodné, jak moc se genetika změnila od onoho památného „dne G“, 26. června roku 2000, kdy bylo první hrubé přečtení lidské dědičné informace oznámeno světu. Ambice současné genetiky by ještě před pár lety slušely spíše autorům science fiction než seriózním vědcům.
V roce 2009 se naplno rozběhne The 1000 Genomes Project, jehož autoři si vytyčili za cíl přečíst kompletní dědičnou informaci tisícovky konkrétních lidí. Projekt by měl vnést světlo do záhad, jež neobjasnilo dosavadní čtení lidské DNA. Víme, že dispozice k řadě závažných onemocnění mají své kořeny v dědičné informaci. Původní představy, podle kterých se v pozadí sklonu k nádorovým, kardiovaskulárním či neurodegenerativním onemocněním skrývají „překlepy“ v jednom či několika málo písmenech genetického kódu, se ukázaly jako silně zjednodušené. Nezbývá než doufat, že nám obraz náchylnosti k metlám jednadvacátého století vyplyne z údajů o DNA a zdravotním stavu tisícovky „přečtených“ lidí.
Hned několik firem slibuje na rok 2009 výrazný pokrok ve vývoji genetických „čteček“. Konečným cílem je přečíst kompletní lidskou DNA během jediné hodiny a za míň než tisíc dolarů. To otevírá cestu k využití nejnovějších vymožeností genetiky nejen v medicíně, ale v mnoha dalších oborech. Lidstvo se podobá nenasytnému čtenáři, který hltá „knihy“ DNA nejrůznějších pozemských tvorů. Přečteny byly viry, bakterie, houby i prvoci. Živočichové s kompletně přečteným genomem by vytvořili slušnou zoologickou zahradu.
Našli bychom v ní drobné mušky a červíky, mořské ježovky a sumky, exotické ryby spolu s pestrou sbírkou domácích zvířat začínající slepicí a končící psem. Čestné místo v ní patří našim nejbližším zvířecím příbuzným šimpanzi a makakovi. Došlo i na tak exotické tvory, jako je australský ptakopysk. V roce 2009 přibude k přečteným savcům například klokan. Zároveň genetici podniknou frontální útok i na poslední velkou výzvu – rozsáhlé genomy rostlin, vedle kterých vypadá lidská DNA jako brožovaný spisek vedle sebraných spisů Aloise Jiráska.
Data valící se z genetických laboratoří nabízejí i ohlédnutí do minulosti. Vědci čtou DNA dávno vyhynulých tvorů. V letošním roce „přelouskali“ mamuta, jehož tkáně se dochovaly ve věčně zmrzlé půdě. V příštím roce vydají „čtečky“ DNA zevrubné informace o genomu našeho posledního evolučního souputníka – člověka neandertálského. Odpoví nám genetika na věčné otázky „kdo jsme“ a „odkud přicházíme“? Hodně jsme si slibovali už od přečtení genomu šimpanze. Naděje se nenaplnily. Zatím nemůžeme ukázat prstem do lidské DNA a jednoznačně říct: „Tak tohle z nás dělá lidi. Díky tomu máme Michelangelovu sochu Davida, Shakespearovy sonety, mobilní telefony a vodíkovou bombu.“
Stejně obtížné je genetické hledání počátků pozemského života. Ukazuje se, že pravěké moře sloužilo prvním organismům jako genová burza, kde se směňovalo, půjčovalo, kradlo a kopírovalo. Hranice mezi jednotlivými mikroorganismy byly mlhavé.
Odhalení tohoto počátečního „zmatení genů“ ukazuje, jak naivní jsou naše představy o genomu se stabilitou textu vytesaného do kamene. Genomy včetně lidského jsou neuvěřitelně tvárné a variabilní. A není pochyb o tom, že se člověk stává jedním z významných faktorů, který DNA mikrobů, rostlin a živočichů formuje. Neděláme to z furiantství. Vede nás k tomu snaha zbavit svět hladu, bídy, bolesti a utrpení. Geneticky modifikované mikroorganismy produkují životně důležité léky. Rostliny z dílen genových inženýrů vzdorují škůdcům a chorobám a chrání úrodu. Zcela nedávno se představitelé Světové zdravotnické organizace shodli na základních pravidlech, za jakých bude možné transplantovat smrtelně nemocným lidem orgány získané od prasat, jež genoví inženýři zbavili některých prasečích genů a obohatili jejich DNA o geny člověka. První klinické zkoušky se připravují na rok 2009.
Není pochyb. Rok 2009 bude rokem genetiky.
***
Odpoví nám genetika na věčné otázky „kdo jsme“ a „odkud přicházíme“? Hodně jsme si slibovali už od přečtení genomu šimpanze. Naděje se nenaplnily. Zatím nemůžeme ukázat prstem do lidské DNA a jednoznačně říct: „Tak tohle z nás dělá lidi.
