Vše začalo v půli května na severní Moravě, kde se po silných deštích vylily z břehů toky Odry, Olše, Moravy a Bečvy. Právě tyto řeky zpustošily Moravu už v roce 1997. Při nejtragičtějších českých povodních ve dvacátém století tehdy zahynulo 50 lidí.
Podobnost obou záplav se brzy ukázala. Po třinácti letech totiž vtrhla voda znovu do Troubek na Přerovsku, které se staly symbolem tragických záplav z roku 97. Tehdy tam voda zabila 9 lidí a srovnala se zemí víc než polovinu domů. I když letos byla Bečva k dvoutisícové vesnici milosrdnější, ukázalo se, že i po deseti letech slibů stále chybějí účinná protipovodňová opatření.
Květnové povodně ale nehrozily pouze lidem, kteří žijí bezprostředně u řeky. Zejména na Havířovsku doplatili na velkou vodu i obyvatelé domů vysoko nad toky. Jejich příbytky popraskaly kvůli sesuvům půdy. Povodně si vybraly i jednu oběť. Byla jí devětašedesátiletá žena z Třince, která se utopila v rozvodněném potoku. Spolu s Českem hlásilo vyplavená města a utonulé Polsko, Slovensko či Maďarsko.
Postižené oblasti si ani neoddechly a začátkem června se voda vrátila. Druhá povodňová vlna tentokrát udeřila především na Moravě a severu Čech. Její následky byly ještě tragičtější než v květnu. Zemřelo pět lidí - dva na Zlínsku, dva na Liberecku a jeden člověk v Brně. Škody obou po sobě jdoucích povodní činily pět miliard korun. Dosluhující Fischerova vláda poskytla na jejich odstranění 3,3 miliardy korun.
A když už se zdálo, že letošní povodně budou připomínat jen roje přemnožených komárů v jihomoravských nivách, přišla poslední rána. Na začátku srpna se nad severními Čechami zformovala hustá oblačnost, která způsobila extrémní srážky. Výsledek místy až tisícileté vody byl katastrofální. Na Liberecku, Českolipsku, Ústecku a Děčínsku se rozvodnily téměř všechny toky. Nejzákeřnější byly malé říčky a potoky, které se během pár hodin změnily ve veletoky a likvidovaly vše, co stálo poblíž jejich koryta. Voda odnášela části domů, bořila mosty a zabíjela. Záchranáři napočítali pět mrtvých. Poslední objevenou obětí byla žena z Heřmanic na Frýdlantsku, kterou voda odnesla i s domem do Polska. Nejpostiženějšími místy se staly Chrastava, Frýdlant či Raspenava, kde se navíc v evakuovaných domech objevily případy rabování. S více než desetimiliardovými škodami se stala srpnová severočeská povodeň třetí nejničivějčí záplavou v novodobé historii Česka.
Běsnění severočeských toků iniciovalo diskusi, zda má cenu opravovat domy v záplavových oblastech. Přímo na místě neštěstí o tom zapochyboval i prezident Václav Klaus. „Státní podpora na dostavbu a opravy domů by se měla dávat ve vazbě na to, jestli dům stojí na místě, kde hrozí povodeň každý třetí rok, nebo ne. Peníze by měly být využity na poposunutí domů o pět deset metrů výše,“ řekl. Podle vodohospodářů by však ani toto opatření mnoho neřešilo. Pokud totiž domy nevyplaví přímo řeka, postará se o to voda stékající z polí.
Srpnové povodně přesto k jedné změně přispěly. Vedly k zavedení takzvané povodňové daně, která by měla státu přinést až 4,5 miliardy korun.
***
Jak šla voda
4. až 21. května Kvůli vytrvalému dešti se rozvodnily řeky v Moravskoslezském kraji. Postupně byly zasaženy i ostatní moravské kraje. počet obětí: 1
2. až 10. června Druhá povodňová vlna zasáhla opět celou Moravu a k tomu severní Čechy. Počet obětí: 5 Celkové škody obou povodní: 5 miliard korun
6. až 8. srpna Extrémní srážky na severu Čech rozvodnily téměř všechny tamní toky. Postiženo bylo především Liberecko, Děčínsko, Českolipsko a Ústecko. počet obětí: 5 škody: 10 miliard korun
