Premiér Nečas se zastal svého nového poradce a obohatil tím češtinu. Romana Jocha, nazval „paleokonzervativcem“. Řecká předpona paleo- znamená dávný, předvěký či minulý. Běžně ji potkáváme ve slovech jako paleolit (starší doba kamenná) nebo paleontologie (věda o zkamenělinách). Nečasův výraz je otrockým překladem anglického paleoconservatism, což je směr amerického politického myšlení, který je v opozici k neokonzervativismu, u nás známějšímu. Soudě dle názorů pana Jocha by ale bylo lepší výraz překládat méně doslovně, třeba jako „pravěký konzervatismus“ nebo „konzervatismus zkamenělin“.
Den po svém zvolení do čela Ústavu pro studium totalitních režimů vykládal Daniel Herman kdekomu, že není spojen se žádnou z klik, které v ústavu bojují o moc, že chce spolupracovat s každým a přináší smíření. To byl pátek. V pondělí nastoupil do úřadu a začal ho čistit. Okamžitě uvedl zpět do funkcí věrné druhy bývalého ředitele Pavla Žáčka, Reného Schreiera a Patrika Košického. Vše nasvědčuje tomu, že Herman byl od počátku trojským koněm, skrze nějž skupina kolem Pavla Žáčka a Patrika Bendy znovu ovládne ústav. Řeči o smíření byly jen kouřovou clonou.
Tůma zklamal pražské cyklisty. Bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma byl jediným českým ústavním činitelem, který jezdil do úřadu pravidelně na kole. Vyznavači cyklistiky proto čekali, že se Tůmova zkušenost nějak promítne do programu, s nímž chce na podzim za TOP 09 kandidovat na pražského primátora. V rozhovoru pro Aktuálně.cz (18. 8.) však Tůma mluví o rozvoji cyklistiky v Praze dost skepticky: jízdu na kole považuje za „adrenalinovou záležitost“. „Cyklistický ráj z Prahy nikdy nebude. Podmínky jsou ve srovnání s jinými městy, třeba v Holandsku, nesrovnatelné,“ říká Tůma. Jde přesně o ten typ výmluv, které Pražané slýchají od představitelů města dvacet let. Jaké podmínky jsou nesrovnatelné? Že Praha neleží na rovině? Od vynálezu horských kol je to celkem jedno, navíc ve velké části Prahy žádné drastické kopce nejsou. Jedinou překážkou rozvoje cyklistiky jsou úzké a dlážděné chodníky a ulice v centru. Historické centrum (Praha 1) však zaujímá pouhých 1,1 procenta rozlohy města. Na zbývajících 98,9 procenta Prahy jsou podmínky pro cyklistiku úplně srovnatelné s jakýmkoli nizozemským či německým městem.
Zařídit, aby jízda na kole po metropoli nebyla „adrenalinovou záležitostí“, není zase tak nákladné, jak by se mohlo zdát z ceny některých budovaných „cyklodálnic“ s mimoúrovňovými křižovatkami. Pro začátek by stačilo zpomalit dopravu, propojit cyklistiku více s MHD (proč se kolo nemůže transportovat každou tramvají či autobusem?), umístit bezpečné stojany na místa, kam lidé dojíždějí, povolit kolařům ve větší míře jezdit jednosměrkami v protisměru a podobně. Zdá se ale, že Tůma hodlá pokračovat v Bémově politice budování cyklopruhů odnikud nikam, jako je ten v Chotkově ulici.
O autorovi| PETR ZÍDEK, redaktor LN
