Jejich tradičním domovem ve střední Evropě jsou totiž především větrací otvory ve fasádách panelových domů, jenže ty stavebníci při jarním zateplování staveb nemilosrdně zaslepují.
Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) si za takové chování ale můžou „vysloužit“ až dvoumilionovou pokutu.
Rorýs obecný (Apus apus) patří totiž mezi ohrožené d r u h y a zákon pamatuje na jeho ochranu.
Do Česka tento pták z řádu svišťounů přilétá z Afriky v dubnu.
„Rorýsi jsou naučení hnízdit každý rok na stejném místě. Stavebníci se při rekonstrukcích střech a plášťů domů mnohdy chovají neohleduplně. Hrozí, že celé generace vyhynou,“ řekla Renata Vikartová z České inspekce životního prostředí.
Pokud majitel domu plánuje opravu a našel v něm rorýsí hnízdo, musí před začátkem rekonstrukce požádat na krajském úřadu o výjimku z ochranných podmínek rorýse. Výjimka stanoví, kdy a jak je možné opravu provést.
„Teprve po udělení výjimky je možné začít s rekonstrukcí. Prioritou při zateplení domu je ponechání volných vletových otvorů.“ Rorýsi jsou drobnější tmaví ptáci se srpovitými křídly. Původně žili ve skalách, zhruba před sto lety je vyměnili za městské prostředí. V Česku si oblíbili panelové domy.
Na rozdíl od dalších drobných městských ptáků rorýsi neumějí chodit, od čehož je odvozeno i jejich latinské jméno apus čili beznohý. „Mají jen malé nožičky a mohou se pouze plazit,“ upřesnila Vikartová.
Na bydlení mají speciální nároky. Musí hnízdit minimálně pět metrů nad zemí. „Ptáčata opouštějí hnízda ihned. Propad pět metrů je nutný, aby se stihla ve vzduchu takzvaně chytit. Aby nenarazila na zem,“ vysvětlila Vikartová z České inspekce životního prostředí. Apus apus nepřenáší na člověka žádnou nemoc ani parazity. Hejna rorýsů opouštějí Česko už koncem července.
