V posledních 24 milionech roků Země čelila spíše hrozbě zamrznutí. A nakonec nás před ním zachránila omezením svého růstu zemská flóra, domnívá se tým Marka Paganiho z Yale University ve studii zveřejněné týdeníkem Nature.
Velký uhlíkový kolotoč CO2 se dostává do ovzduší i bez člověka. Jeho bohatým zdrojem jsou sopečné erupce, rozsáhlé požáry nebo rozklad organické hmoty. Zároveň CO2 z atmosféry také mizí. Váže se na zvětrávající horniny a spotřebovávají jej rostliny od drobných řas až po pralesní velikány. Než začaly CO2 chrlit komíny a výfuky, záležela výsledná koncentrace tohoto plynu jen na poměru mezi jeho uvolňováním a opětovným navázáním v přírodě.
Vědci vidí příčiny výrazného oteplení z doby před 50 miliony roků v mnoha různých vlivech od sopečné činnosti přes změnu mořských proudů až po rozsáhlé požáry. Shodují se však v tom, že se na Zemi začalo záhy ochlazovat, protože z atmosféry mizel CO2 .
A to především kvůli zvětrávání hornin. Koncentrace CO2 klesla až na sedminu původních hodnot a pohybovala se kolem 0,02 % - což je asi polovina dnešní koncentrace.
Teoreticky mohl obsah oxidu uhličitého klesnout ještě níže. V posledních 25 milionech roků vznikla na Zemi rozsáhlá pohoří, například Tibetská náhorní plošina nebo Andy. Nová horstva se nacházela v oblastech s mírným či tropickým klimatem, kde horniny intenzivně zvětrávaly. Eroze v nových pohořích hltala kvanta CO2 a byla s to stlačit jeho koncentraci k nule. Pak by ze zemské atmosféry unikalo tolik tepla, že by planeta zamrzla.
Oběť rostlin Paganův tým vložil do klimatických modelů údaje z pokusů na rostlinách pěstovaných v atmosféře s různým obsahem CO2 . Přitom se ukázalo, že rostliny fungují na Zemi jako pojistka proti poklesu CO2 v ovzduší na nebezpečné hodnoty hrozící zamrznutím planety.
Rostliny potřebují CO2 k životu. S pomocí sluneční energie si z něj fotosyntézou vyrábějí základní živiny. Když jeho hladiny klesnou pod určitou mez, začnou rostliny „hladovět“. Nevyrábějí si dost živin a chřadnou. Globální pokles koncentrace CO2 v ovzduší tak vyvolává velký ústup pozemské flóry.
Činností svých kořenů napomáhají rostliny ke zvětrávání hornin a tím i k dalšímu odnímání CO2 z ovzduší. Když rostlin ubude, poklesne i množství CO2 mizejícího ve zvětraných horninách.
Celková bilance se obrátí ve prospěch uvolňování CO2 a jeho koncentrace v ovzduší začne opět stoupat. Díky flóře nemůže poklesnout pod 0,02 %. To Zemi ochránilo před dobou superledovou, z níž by se vymanila jen těžko.
