Pondělí 13. května 2024, svátek má Servác
130 let

Lidovky.cz

Rozhodnou „superdelegáti“?

Česko

WASHINGTON Po primárkovém superúterý mělo být jasné, kdo na podzim svede boj o americké prezidentské křeslo. Republikáni nezklamali a John McCain už má nominaci téměř jistou. U demokratů hned tak jasno nebude. Souboj Hillary Clintonové a Baracka Obamy je extrémně vyrovnaný.

Dramatický souboj spěje k ještě dramatičtějšímu finiši při samotném nominačním sjezdu na konci srpna. Pro získání prezidentské nominace totiž potřebuje kterýkoliv z nich získat minimálně 2025 hlasů, tedy nadpoloviční většinu ze 4049 hlasujících.

A to patrně ani jeden pouze s „obyčejnými delegáty“ nedokáže. O víkendu Obama smazal i minimální náskok Clintonové ze superúterý a podle výpočtů Real Clear Politics. com má nyní 1137 delegátů proti 1134 Clintonové. Ve hře zůstává už jen necelá tisícovka delegátů, které – pokud půjde vše tak jako doposud – si Clintonová s Obamou rozdělí více méně rovným dílem. Ke slovu tak přijde institut „superdelegátů“, tedy 796 bývalých prezidentů, guvernérů a dalších významných demokratických politiků, kteří na rozdíl od normálních delegátů mohou volit podle vlastního uvážení.

Superdelegáti rozhodovali o osobě demokratického kandidáta naposledy v roce 1984, kdy upřednostnili Waltera Mondala před Garym Hartem. (A jejich kandidát následně prohrál s Ronaldem Reaganem.) Letos zatím superdelegáti víc přejí Clintonové – podporu má údajně 213 z nich oproti Obamovým 139. Dalších 444 superdelegátů se však zatím nevyslovilo a mohou misky vah vychýlit na obě strany. A také je tu samozřejmě jejich nezadatelné právo kdykoliv změnit rozhodnutí. Nejpravděpodobnější tedy je, že většina superdelegátů podpoří vítěze.

Autor: