Poslanci v mediální komisi měli včera rozhodnout o osudu tří členů veřejnoprávních rad, na něž přišla hlášení, že by už členy být neměli. Jako obvykle to dopadlo všelijak, ale rozhodně ne rozhodně.
Předně měl skončit Jiří Voráč, proto, že - jak poslancům napsala jeho kolegyně v Radě České televize Helena Fibingerová - Voráč o svých kolezích novinářům říká, že jsou mafiáni, když zvolili šéfem brněnského studia ČT kontroverzního Karla Buriana, a ještě proti zbytku radních organizuje po Brně petice. Sedm z deseti radních s Fibingerovou souhlasí. Místopředseda Jan Prokeš a spol. nakonec pro domnělé nactiutrhání k soudu nešli, což ovšem měli. Jen soudce totiž jasně určí, zda má Voráč na takové názory právo. Výjimečně v tom lze s komunistou Grebeníčkem souhlasit.
Skončit měly i dvě radní Českého rozhlasu, Dana Jaklová a Maria Ptáčková, neboť obě zároveň zastávají funkce ve státní správě. To zákon zakazuje. Jasná věc se v parlamentu komplikuje, jedná se o ní už tři čtvrtě roku. Mezitím se Jaklová funkce vzdala, a střet u Ptáčkové zmírnila novela jednoho zákona. Přesto poslanci ani včera nepostoupili věc hlasování na sněmovním plénu, což by správně bez průtahů měli.
Poslanci kašlou na dodržování mediálních zákonů, což se projevuje i tím, že jak televizní, tak rozhlasová rada dlouho nejsou úplné. Zelení brání ODS a ČSSD nasadit si do nich své lidi, a tak je v Radě ČT místo 15 členů deset a v Radě ČRo místo devíti osm.
Je to dobře, špatně, nebo jak to je? Ať už to někdo rozhodne.
O autorovi| Ondřej Aust, redaktor Lidových novin
