Exprezident Klaus: Churchill byl produktem své doby, jeho socha do Prahy patří. Stejně jako Koněvova |
Šťavnatou debatu rozpoutává socha hlavně mezi místními a na sociálních sítích. Vedle příznivců má pochopitelně i své kritiky. Někomu vadí výběr osobnosti, jinému autorské pojetí, dalšímu park na Hradčanech, kde má stát.
„Co mi připadá nadmíru problematické, je další rozdělování už takhle rozdělené společnosti vztyčováním pomníků, které od počátku budí odpor u části veřejnosti. Pomník Jaroslava Seiferta, jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu, který navíc v Praze 6 žil, by byl jistě přijat bez protestů,“ myslí si členka skupiny Dejvická parta. „Však si to opomíjená císařovna zaslouží,“ hřmí z druhého názorového tábora.
Po odstraněné soše sovětského maršála Koněva jde o další dílo v šesté městské části, které vyvolává rozepře. Už dříve se tamní zastupitelé nechali slyšet, že pocta Marii Terezii je takový jejich „mariánský sloup“. Také jeho nedávné obnovení na pražském Staroměstském náměstí vyvolalo velký rozruch.
Mnoholetá snaha
Praha 6 se o vůbec první český pomník císařovny snaží mnoho let, proti instalaci ale vznikaly i petice. Marii Terezii – jedinou ženu na českém trůně – jedni vidí jako symbol výrazných osvícenských reforem a spojují si ji hlavně se zavedením vzdělávací povinnosti. Druzí ji odmítají s tím, že si ji Češi idealizují, už tehdy ji nikterak v lásce neměli, a také její vztah k nim byl přinejmenším problematický. Navíc zdůrazňují, že z českých zemí vypověděla Židy. O české koruně údajně napsala, že se podobá šaškovské čepici.
O vlivu Marie Terezie na české země se spekuluje dlouho. V poslední době stoupla její popularita v očích Čechů díky minisérii vysílané Českou televizí.
Figurka na Člověče, nezlob se!
Socha z umělého kamene, která si pro svůj tvar a objemnou sukni vysloužila pojmenování kuželka či figurka na Člověče, nezlob se!, vyroste během září v parku Marie Terezie nad Prašným mostem na Hradčanech. Už se tam pro ni připravuje podstavec, sedmileté přípravy by mělo završit slavnostní odhalení 30. září.
KVÍZ: Jak dobře znáte seriál Marie Terezie? |
„Její socha tu měla stát už dávno. Jen měla být pojata poněkud v důstojnějším hávu dle mého názoru, a ne v siluetě kuželky,“ komentuje monument jeden z občanů Prahy 6.
Jiným vadí spíše umístění sochy. „Má stát na úplně strašidelném místě, bude v parku, kam nikdo nechodí, jen tu a tam nějaký zoufalý pejskař. Bude se dívat na kolony aut, nedaleko od ní stojí cihlová budka, což je vstup do garáží,“ řekl pro Lidovky.cz výtvarník a vysokoškolský pedagog Kurt Gebauer, který v Praze 6 žije.
Dost nám pomohla
Autorem odvážného a robustního zpracování je sochař Jan Kovářík, jenž v roce 2013 vyhrál výtvarnou soutěž. Sochu, která je zatím složená z mnoha částí, bude v září finalizovat na místě. Vážit bude osm tun.
Kovářík se podle vlastních slov snažil o zpodobnění symbolu mladé Marie Terezie jako postavy ve velké hře politické Evropy. „Záměrem byl jakýsi výtažek toho, co si pod pojmem velké panovnice představíme. Nebylo nutné tam v dnešní době ‚cpát‘ její portrét,“ přiblížil serveru Lidovky.cz, proč ženě nevtiskl konkrétnější rysy.
Ke kritickým reakcím dodává, že možná český národ není dostatečně vzdělán, pokud Marii Terezii vnímá pouze jako postavu, která nám uškodila. „Myslím, že pohledem tehdejší doby nám dost pomohla,“ je naopak přesvědčen Kovářík, který na soše spolupracoval s architektem Janem Proksou.
Dá se předpokládat, že velká čistá plocha, kterou tvoří sukně a tzv. honzík, bude lákadlem sprejerů a jiných vandalů. Tomu se autor pokusí předejít alespoň antigraffiti nátěrem.
Hodnotit očima 21. století?
Dlouhodobě proti uctívání panovnice bojuje nordista a překladatel Zdeněk Zacpal. Marii Terezii připisuje k tíži staletí českého bědování pod habsburským absolutismem. „Za jejího panování byly omezeny osobní svobody, nechávala usmrcovat evangelíky a vyhnala ze země, zejména z Prahy, židovské obyvatelstvo,“ shrnul pro Lidovky.cz Zacpal, který proti soše inicioval petici. Ani zavedení povinné školní docházky není podle něj dostatečným důvodem, aby byla tato žena oslavována.
K často zmiňované židovské otázce, kdy se za vlády rakouské panovnice museli Židé označovat žlutou barvou, se pro Lidovky.cz vyjádřil i předseda Židovské obce František Bányai. „Myslím, že v tomto byli i podstatně horší. Nemůžu hodnotit Marii Terezii z pohledu 21. století. To je teď obecný problém,“ zdůvodnil svůj střídmý pohled.
Že je obrozenecký mýtus považující habsburskou vládu za ‚300 let temna‘ již překonán, si myslí vedení Prahy 6. „Dlouhodobě se v oblasti soch, výtvarných děl či pamětních desek snažíme cílevědomě postupovat proti přežitým historickým mýtům vzniklým buď už za národního obrození, nebo za komunistické éry,“ napsal pro Lidovky.cz místostarosta a radní pro kulturu Jan Lacina (STAN). Už dříve uvedl, že se těší na podzimní reakce veřejnosti, jakmile bude socha na svém místě.
Realizace sochy se táhla přes dvě volební období a Praha 6 za ni zaplatí téměř čtyři miliony korun.
Budovat, ne bourat
Nejen pocta jediné české vladařce, ale i posprejovaný Winston Churchill a rasově motivované ničení soch napříč světem opět otevírá diskusi, zda a komu ve veřejném prostoru pomníky stavět. Za jejich častější budování se staví třeba historik Ivo Cerman, který je přesvědčen, že právě Marie Terezie je tou správnou osobou.
„Je dobře, že dnes stavíme pomníky, které připomínají pozitivní hodnoty naší civilizace, a nebouráme je, ani si je nenecháme nikým bourat. Bourání pomníků, jež provázelo vznik Československé republiky, bylo v dobových německých časopisech označováno za důkaz českého barbarství,“ sdělil webu Lidovky.cz.
Text vznikl s přispěním Kateřiny Svobodové.
