Je to jen otázka času. Čeština se přitom nezkazila, pouze se vyvíjí,“ soudí docent Karel Oliva, vedoucí vědecký pracovník Ústavu pro jazyk český Akademie věd. „Chápu lidi, kteří nabyli dojmu, že do češtiny proniká až příliš mnoho výrazů z anglosaského světa, ale to je ve skutečnosti dáno pouze tím, že se za posledních dvacet třicet let objevilo mnoho slov, která jsme dříve neznali nebo která jsme používali v jiných významech než dnes. Do značné míry je to spojeno s nástupem informačních technologií – před patnácti lety zkrátka slovo google neexistovalo.“
Oproti tomu dnes se v hovorové češtině sloveso vygooglovat používá stejně běžně jako třeba vyluxovat. I tento termín, který dnes už snad nikoho nepohoršuje, je odvozen od názvu společnosti, jejíž výrobky byly natolik rozšířené, že jejich užívání dalo jméno celé činnosti; v tomto případě od firmy Electrolux, která slovem Lux pojmenovala své první vysavače. „A stejné je to s googlem – je to nejrozšířenější vyhledávač na světě, a proto googlujeme,“ říká Karel Oliva.
Oživotaschopnosti tohoto slova v běžné mluvě není pochyb, drobné potíže nastávají s pravopisem. Dnes se hlavně googluje, i když někteří gramatičtí revolucionáři se už snaží gůglovat. „To je pochopitelně chyba. Názorným příkladem pro správné použití u s kroužkem jsou slova jako kůň nebo kůra; míněna je ovšem kůra stromů, nikoliv kúra zdravotní. Tato slova v nejstarší češtině zněla kóňa kóra, postupně se vývojem změnila na kuoň a kuora, až se dopracovala do dnešní podoby, kdy se zjednodušeně řečeno z určité piety píše nad u kroužek, který je vlastně zmenšeným písmenem o. V těchto případech je tedy v psaném jazyce připomenut historický vývoj češtiny. Ve slovech přejatých z cizích jazyků píšeme samozřejmě vždy u s čárkou,“ vysvětluje Oliva.
Znamená to, že pokud se užívání slova google v českém jazyce udrží, do slovníku spisovné češtiny toto slovo jednou rozhodně vstoupí v počeštěném tvaru gúgl. Jakkoliv to dnes – zejména starší generaci – může připadat z estetického hlediska nepřijatelné. „Ale stejně pohoršen by byl nejspíš i Karel Poláček, autor slavné knihyMuži v offsidu, kdyby na sportovních stránkách současných novin viděl už dávno počeštělý výraz ofsajd,“ vypráví pracovník Ústavu pro jazyk český, jenž rozhodně nepodporuje snahy vymýšlet za každou cenu umělá označení pro výrazy přicházející z cizích jazyků.
To už tu ostatně bylo, ale rádoby čistokrevná česká slova jako zelenochrupka (salát), sestromuž (švagr), citoň (nos), spěšnoved (listonoš), chřípoprach (tabák), popisnice (papír), knihovtipník (student), ránokladka (náplast) či prostranov (náměstí) se na rozdíl od mnoha výrazů převzatých z latiny a němčiny jaksi nevžila. Pokud už do dnešní doby nějaké výrazy přežily, pak snad jen klapkobřinkostroj (klavír) a nosočistoplena (kapesník). Paradoxně v těchto dvou případech nejde o výtvor národních obrozenců, ale o ironický výsměch jejich naivní činnosti ze strany pozdějších generací. Navíc nespravedlivý – jak dokazují výše uvedené příklady z Jiráskova románu F. L. Věk (přičemž Jirásek je doslova opsal ze Slováře českého Jana Ryvoly z r. 1716), tyto nové výrazy se vždy skládaly pouze ze dvou slov; nikdy ze tří!
Přesto se ve vymýšlení ryze českých slov pro určité nové věci či aktivity pokračuje dodnes, byť stále často marně. Dostatek příznivců, kteří by umělá slovní spojení udrželi při životě, tak nenašel kompaktní disk; místo toho se vžilo označení cédéčko. Podobně jako krátká tisková konference – namísto těchto tří slov se dočkal počeštění anglický výraz briefing, který už se dnes běžně píše brífink, jako třeba trénink.
Poněkud složitější situaci má pro své mimojazykové konotace jinak v češtině běžně užívané slovo leasing. „Výraz lízink by nejspíš vzbuzoval úsměv, takže se zatím v psaném projevu dává přednost anglickému tvaru leasing, ale jsem přesvědčen, že se to časem zlomí,“ věří Karel Oliva, který považuje za rozumnější přejmout pro určitou novou činnost či předmět cizí slovo a počeštit ho než lidem vnucovat jeho nepřirozený český ekvivalent. Na druhou stranu se podivuje nad přejímáním slov pro pojmy, pro něž už čeština označení má, dokonce dlouhodobě vžitá. „Nechápu, proč se ve sdělovacích prostředcích, především v televizním zpravodajství, tak silně uchytilo slovo farmář, když čeština má výrazy jako rolník, zemědělec, statkář nebo sedlák. Alespoň pro můj jazykový cit má farmář příchuť spíš Divokého západu než českého venkova,“ přemítá Oliva.
A jak vůbec vypadá cesta nového výrazu z pouliční mluvy do pracovny Akademie věd? „Lingvistika je velmi podobná přírodním vědám – stejně jako přírodní vědci sledují chemické sloučeniny ve zkumavkách nebo myši v teráriích, my pozorujeme český jazyk. Objektivně zkoumáme, jak běžní mluvčí používají češtinu – ať již jsou to novináři, televizní zpravodajové, nebo spisovatelé, ale i obyčejní lidé při vzájemné komunikaci. A v momentě, kdy zjistíme, že některé přejaté slovo se už natolik vžilo, že si ho většina uživatelů počeštila, Ústav pro jazyk český ho takříkajíc z moci úřední zařadí mezi česká slova,“ objasňuje pracovník tohoto ústavu s úsměvem. V podstatě to znamená, že kdyby novináři začali od dnešního dne – po nějaké kartelové dohodě – používat v psané formě tvar gúgl, dočkali bychom se poměrně brzy jeho zařazení do Slovníku spisovné češtiny. Pokud by je ovšem do té doby starší čtenáři neukamenovali za prznění rodné řeči...
„Úlohou lingvistů není určovat, co a jak se má a nemá psát, ale fundovaně zvažovat, co je u pisatelů, kteří český jazyk ovládají natolik, abychom se podle nich mohli orientovat, skutečným trendem ve vývoji češtiny. A to je samozřejmě třeba oddělovat od projevů pouhé neznalosti českého jazyka a jeho chybného používání,“ vysvětluje Karel Oliva.
Současné obohacování češtiny o anglické výrazy není v dějinách naší mateřštiny žádným vybočením z tradice. Prvního masivního přejímání slov z cizích jazyků se čeština dočkala s nástupem církevní vzdělanosti po příchodu Cyrila aMetoděje; podobně jako dnes šlo i tenkrát o výrazy spojené s rozvojem civilizace. V současné době by jen málokdo hledal latinský původ v natolik zažitých „českých“ slovech, jako jsou třeba škola, kalhoty, košile nebo židle.
O „ryzosti“ češtiny v době humanismu zas nejlépe svědčí původní názvy knih Jana Amose Komenského – ať již Labyrint světa a lusthauz srdce, nebo Kšaft umírající matky jednoty bratrské.
Oproti celkem rozsáhlým přejímkám z latiny a němčiny naopak čeština nebyla skoro vůbec nakažena svého času módní francouzštinou a jen výjimečně italštinou; z tohoto jazyka je odvozen třeba škrpál.
Hodně odolná byla naše mateřština i vůči jazyku bratrského Sovětského svazu. Jednak na češtinu působil ruský jazyk relativně krátkou dobu, za druhé ruštinu vnímali Češi vždy trochu negativně, za třetí byla spojována s životními pravidly, která už dávno pominula. S nimi se z češtiny vytratila i slova jako komsomolec či chozrasčot. Výjimkou tak zůstává slovo kombajn – byť původem z angličtiny, doputovalo k nám v padesátých letech ze Sovětského svazu. Ruština ho totiž v časech kolektivizace přejala jako označení pro dovážený zemědělský stroj, který dokázal obilí sklidit i vymlátit a ještě svázat slámu do balíků. Tahle kombinace činností mu vynesla označení přejaté z anglického názvu combine.
Dalším fenoménem současnosti jsou zkratky; řada z nich pochopitelně opět vychází z angličtiny. Zvláště při psaní esemesek nebo v internetových diskusích už se dnes člověk bez znalosti výrazů jako njn, pls, mmch, lol, omg, brb, jj nebo stfu neobejde, respektive obejde, ale riskuje, že zejména mladším pisatelům neporozumí. Je to celkem logické – textové zprávy jsou limitovány počtem 160 znaků, konverzace na internetu je zase založena na rychlých odpovědích. Tak proč se vypisovat s celým slovem mimochodem, když stačí vyťukat mmch, případně anglickou obdobu btw (by the way). Ostatně zkratky se používaly i za minulého režimu – stačí si vzpomenout na písničku Ivana Mládka: „Z PLR do MLR/jel jsem přes ČSSR/SNB mé DKW si stoplo na TK/Mé DKW SPZ ABT 2550/musí teďka na GO do ČSAO...“ Takže pokud si starší generace dnes stěžuje, že nerozumí zkratkám současných mladých, je na tom stejně jako dnešní teenageři, kteří by se jen stěží zorientovali v uvedeném úryvku z Mládkovy písně. Ostatně ulehčování si psaného projevu se táhne až do hlubokého středověku. Už tehdejší písaři si zkracovali běžná slova jako třeba Její Milosti na JMti; to jen tak mmch.
„Není zrovna vhodné používat zkratky v novinách, ale pokud se objevují při neformální konverzaci na internetu a jejich pisatel si je jistý, že je protistrana rozkóduje, nelze proti nim nic namítat,“ tvrdí Karel Oliva, který nevylučuje, že se jednou současné zkratky dostanou i do slovníku. A do grafické normy češtiny by mohly v budoucnu proniknout i smajlíci, i když by se odborně nazývaly emotikony. „Vždycky existoval a bude existovat rozpor mezi estetickým a funkčním pohledem na jazyk. Z funkčního hlediska je jednodušší psát brífink, protože to odpovídá jak všeobecnému trendu, tak českému pravopisu, který je víceméně fonetický, zatímco konzervativní estetický pohled na jazyk bude zastávat původní formu tohoto slova, tedy briefing,“ rekapituluje Oliva. „Z funkčního hlediska psaný text také postrádá emoční dimenzi. Kromě vykřičníku a otazníku žádné jiné značky pro vyjádření emocí v psaném textu nemáme. Z praktického hlediska by tedy bylo docela výhodné, kdyby autoři mohli své texty prokládat dalšími grafickými značkami, které by čtenářům napovídaly, co přesně chtěl básník říci. Do budoucna si proto dovedu představit krásnou literaturu, která bude obsahovat emotikony, jež budou vyjadřovat nadsázku, smutek nebo zděšení. Samozřejmě že zastánci estetického pohledu na jazyk, kteří jsou vždycky konzervativní, budou proti, ale vůbec bych nevylučoval, že dospívající generace, které je dnes deset patnáct let, bude emotikony ve svých textech běžně používat. Tak jako je dnes běžně používá při psaní esemesek nebo na internetu, tak je jednou možná bude používat v literatuře,“ předpovídá vývoj českého jazyka vědec z Ústavu pro jazyk český. ?
ZKRATKY TYPICKÉ PRO CHATY,
BLOGY ................................................................... A SOCIÁLNÍ SÍTĚ
4YOU – For You – Pro tebe
AFAIK – As Far As I Know – Pokud vím,
pokud se nepletu
ASAP – As Soon As Possible – Jakmile
to bude možné, co nejdříve
B8 – Bejt (B8 či neB8, to je woč tu běží
woe)
BFU – Bloody Fucking User – Běžný
Franta uživatel
BTW – By The Way – Mimochodem
CIWE – Ty vole
CU – See You – Nashle, uvidíme se
CUS – See you soon – Brzy nashle
CYA – See Ya – Tak pa, uvidíme se brzy
DIY – Do It Yourself – Udělej si sám
EE – Ne-e
FUD – Fear, Uncertainity, Doubt –
Strach, nejistota, pochyby
FYI – For Your Information – Pro tvou/
vaši informaci
GL – Good luck – Hodně štěstí
GR8 – Great – Paráda, super, dobrý
HHH – Smích
HF – Have Fun – Dobře se bav,
příjemnou zábavu
IMAO – In My Arogant Opinion – Dle
mého arogantního názoru
IMHO – In My Humble Opinion – Dle
mého skromného názoru
i<3u – Líbám tě, posílám pusu
JJ – Jo jo
KISS – Keep it simple, stupid – Udělej to
jednoduché, troubo
KK – O. K. O. K.
KOPR – K..evský odpor k práci
KUA – Oblíbená česká nadávka
L8R – Later – Později
LOL – Laughing Out Loud – Směju se
nahlas
MILF – Mother I'd Like to Fuck –
Atraktivní, věkově starší žena (původně
hláška z filmu Prci, Prci, Prcičky)
MMNT – Moment
MNT – Moment
MTSMR – Mám tě strašně moc rád/a
MTHMR – Mám tě hrozně moc rád/a
MZ – Máš zač
NZ – Není zač
NJN – No jo no
NN – Ne ne
NP – No Problem – Bez problému
NTKV – No ty krávo vole
O5 Z5 – Opět zpět
OMG – Oh My God - Panebože, proboha
OMFG – Oh My Fucking God – Ostřejší
verze „panebože“
P2P – Peer To Peer – Typ komunikačních
sítí určených především ke sdílení
souborů
PLS, PLZ – Please – Prosím
Q/A – Questions and Answers – Otázky
a odpovědi
ROFL – Rolling On The Floor Laughing –
Válím se smíchy na podlaze
ROTFL – Rolling On The Floor Fucking
Laughing – Válím se smíchy na podlaze
(vypjatější verze)
RTFM – Read The Fucking Manual –
Přečti si k..a návod
RUOK? – Are You O.K.? – Jsi v pohodě?
SNAFU – Situation Normal, All Is
Fucked Up – Situace je normální,
všechno je v p...eli
SRY – Sorry – Omlouvám se
SUX – Sucks – Stojí to za houby, hrůza
THX – Thanks – díky
TJ – To jo
TJN – To jo no
UHO – Univerzální hnědá omáčka
UPA – Úplně
UPE – Úplně
UR – You are – Ty jsi/vy jste...
Woe – Vole
WTF? – What the fuck? – Co to ku..a je?
WTZ – Wo tým žádná! – O tom žádná!
W8 – Wait – Počkej
XOXO – Obejmutí a polibky
ZTT – Zjisti to
SLANG TYPICKÝ PRO CHATY,
BLOGY ................................................................... A SOCIÁLNÍ SÍTĚ
STOLETÍČKO? – komentář
naznačující, že něco, co diskutující
označuje za horkou novinku, je ve
skutečnosti pěkně stará zpráva.
NOOB – noobie – nováček, začátečník,
nezkušený hráč
RULEZ – z anglického výrazu „kralovat,
panovat“ – vyjádření obdivu k něčemu
nebo někomu (Tomáš Řepka rulez, woe!)
PRAVÍTKUJE – humorný, záměrně
chybný překlad „rulez“
CHEATER – podvodník
MUHEHE – hurónský smích
SPAMOVAT – posílat na diskusní fórum
otravně mnoho příspěvků a komentářů,
obtěžovat okolí množstvím zpráv
TAPETOVÁNÍ – zaplňování diskusního
fóra opakovanými obrázky nebo řetězci
slov
SOSNOUT – stáhnout nějaký soubor
SUCKER – nula, blbeček
LOSER – neúspěšný, poražený,
padavka, zkrátka lúzr
LAMA – uživatel méně zkušený, neznalý
či pomalejší v chápání
CMUK – výraz původně označující
políbení, v diskusích však často užívaný
k vyjádření pohrdání (naznačuje
povýšenost mluvčího nad protivníkem,
který je degradován do pozice hlupáčka)
PANIKA! – výraz předznamenávající
informaci o tom, že existuje nějaká
poplašná zpráva či informace, která
zřejmě méně zkušené uživatele znepokojí
DÁM MU BAN, DÁM MU BANÁNA
– zakážu uživateli přístup do nějakého
diskusního fóra, klubu či na celý server
NEDIK – neděkuji, tato informace mě
nepotěšila, respektive tento obrázek se
mi nelíbí
FFFFUUUU – citoslovce znechuceného
rozčilení
EPIC FAIL – něco, co se spektakulárně
nepovedlo
VOKOPNOUT – okopírovat
ALIENI – důchodci
VOKNA – windows
FPOHO – v pořádku
HAFO – moc, mnoho
ŠALINGRAD – Brno
PSKO – Playstation
NICK – přezdívka
ČEKOVAT – sledovat
SÍKOVAT – hledat
VIDZ – filmy
